JAK PODVRACET SPOTŘEBNÍ CIVILIZACI A JINÉ ÚVAHY

Povinné očkování

6. dubna 2016 v 18:00 |  Zdraví
Čím dál tím častěji rodiče vyjadřují pochybnosti, jestli některá očkování jejich dětem neubližují. Dokonce se v USA objevily spory o to, jestli náhodou nezpůsobuje v některých případech autismus.
Přes veškerou péči je naše dětská populace ve stále horším zdravotním stavu. Neustále kolem sebe slyším od známých o zdravotních problémech jejich malých dětí. Nejčastěji je trápí atopické exzémy, v pozdějších letech poruchy chování a hyperaktivita. O alergiích ani nemluvě. Vlastně s kým se bavím, vypráví, na co je jeho dítě alergické. Některé děti mají alergií celou sbírku, mnoho děti má pestré spektrum různě nakombinovaných zdravotních problémů.
Za mnohé jistě může špatná strava, která je k dostání v obchodech. Děti jsou v podstatě krmeny koktejly chemických látek, jejichž kombinace mohou mít na zdraví nepředvídatelné a nikým neprozkoumané následky. Zejména hotová jídla ve skleničkách pro nejmenší, všelijaké lupínky a samozřejmě pestrý výběr sladkostí a limonád. Psala jsem o tom už tady.
Svůj podíl na tom ale může mít i pro malá dětská tělíčka s nedotatečně vyvinutým imunitním systémem výběr smrtelných chorob, kterým jsou v jejich oslabené podobě vystavena v prvním roce svého života. I u nich nikdo netuší, co vlastně mohou v takové koncentraci s rychle se rozvíjejícím nezralým organismem provést. Teda systém zdravotnictví tvrdí, že to ví, ale stav dětské populace mě moc nepřesvědčuje. V neposlední řadě si musíme uvědomit, že co je zadarmo, nemusí to být to nejlepší, ani to nemusí být bezpečné. Nedávno stahovali z trhu šarži nějaké vakcíny - bohužel jsem zapomněla jaké - protože ta vodička, ve které je rozpuštěná vlastní očkovací látka, byla nějaká kontaminovaná. U kolika to včas neodhalili?
A představte si, že máte, i když jste dospělí, během jednoho jediného roku absolvovat tohle všechno:

Tohle vše 4x - injekce se musí opakovat, aby organismus protilátky nezapomněl:

Záškrt
Černý kašel
onemocnění vyvolané původcem Haemophilus influenzae b (epiglotitida - otoky, sepse, meningitida)
přenosná dětská obrna
žloutenka typu B
tetanus

Jasně, že se jedná o výběr nemocí, které v minulosti zabily veliké množství dětí a že je velmi dobré proti nim očkovat. Nikdy bych nechtěla, aby moje dcera dostala například obrnu, nejsem žádný skalní odpůrce očkování. Jsem jeho odpůrce v současné podobě.
Podle mě by se to do dětí nemělo nahnat všechno najednou a tak brzy.
Například tetanus a žloutenka. Má-li miminko rozumné rodiče, mohou ho před těmito metlami uchránit. I záškrt a dávivý kašel by se možná daly odložit do druhého roku, kdy jsou už děti silnější. Stát začne rodiče trestat za chybějící očkování až ve chvíli, kdy chtějí svoje děti přihlásit do školky, takže nikomu z nás nic nebrání, abychom se s dětským lékařem dohodli na jiném očkovacím harmonogramu.
Smůla je, že to bude něco stát. Naše zdravotnictví hradí jen celou sadu, jmenuje se to hexavakcína. Když člověk chce tahle stejná očkování jinak, musí si to zaplatit.
Kdysi jsem to udělala. Moje dcera měla pro první hexavakcíně tak silnou reakci, až jsem se obávala o její život. Viděla jsem, že velmi trpí. Přesto ji její lékařka nemohla zdarma, resp. za moje a manželovo zdravotní pojištění, píchnout další dávku v jiné variantě. Kvalitní vakcíny zřejmě nejsou pro chudé. Děti těch, kteří mají méně peněz, ať klidně trpí, že? Prudké reakce má totiž hodně dětí. Nestojíme státu za to, aby u povinného očkování zajistil slušné injekce všem dětem? Já jsem holt zaplatila...
Moje malinká holčička tenkrát další dávky drahé látky už snášela dobře, ale stejně bych byla raději, aby to nedostala všechno najednou. Ale nenapadlo mě tenkrát s doktorkou za zdraví své dcery zabojovat...
 

Konec špatný, všechno špatné - poslední díl

3. dubna 2016 v 18:00 |  Román na pokračování

Konec špatný, všechno špatné
* rodinné sci-fi

* 16. díl


* Většina postav je skutečná a pokud čistě náhodou někomu někoho připomínají, pak je to úplně v pořádku.

* Všechny díly najdete v rubrice "Román na pokračování" .

Finále

Lenka stála za velkým francouzským oknem se silným sklem a hleděla ven na rozbouřenou mořskou hladinu. Nad malým tichomořským ostrůvkem se klenulo azurově modré nebe. Na vlnách se vytvářela pěna. Bylo jí tolik, že pokrývala moře kam oko dohlédlo a hladina připomínala zasněženou pláň. Vítr hnal pěnu na pobřeží. Na pláži si hrály houfy dětí, které stavěly velké dorty z písku a pěnou je zdobily jako šlehačkou. V dálce zahlédla svou dospívající dceru ve věku, když ještě nebyla dospívající. Hrála si s ostatními dětmi. Lenka se opřela oběma rukama o chladné silné sklo a začala volat. Z úst jí nevyšlo ani hlásku. Pěstí udeřila do skla.

Zahřejme se dýcháním

30. března 2016 v 18:00 |  Drobky pro mírné pobavení
Ono to jde, a velmi dobře. Proč vlastně musíme dýchat mě vždycky dost zajímalo. Musíme dýchat proto, abychom měli energii na všechny činnosti, které musejí jednotlivé buňky našeho těla i organismus jako celek neustále provádět. Jsou za to zodpovědné mitochondrie, malé organely v našich buňkách, a jako palivo používají kyslík. Kdyby někoho zajímaly podrobnosti jak to vlastně dělají, můžete si je přečíst tady.
Před nějakým časem jsem viděla dokument, jak lze dýchání využít k zahřátí. Byl jeden otužilec a jeden neduživý, ale odvážný redaktor, který pod dohledem otužilce lezl v zimě do ledové vody. Zvládl to, chudinka. Z vody pak vylezl celý modrý, třásl se a choulil se. Nebyl na něho hezký podled.
 


Konec špatný, všechno špatné - 15. díl

27. března 2016 v 20:02 |  Román na pokračování
Konec špatný, všechno špatné
* rodinné sci-fi

* 15. díl


* Většina postav je skutečná a pokud čistě náhodou někomu někoho připomínají, pak je to úplně v pořádku.

* Všechny díly najdete v rubrice "Román na pokračování" .

"Některý dny mi teda fakt nesednou," pravila otráveně Lenka. Seděli s Annou a Pepíkem u rozhlasového přístroje. Bylo ráno 15. března 1939.
Lenka přistoupila k oknu: "A ještě ke všemu je tak hnusný počasí."
Byla překvapená, jak na ní okupace dolehla. Čekala to, věděla, jak to dopadne a přece měla pocit, jako by její srdce sevřela ledová ruka.

Velikonoční sakrální kost

25. března 2016 v 19:53 |  Drobky pro mírné pobavení
Dnes, na Velký pátek, vzpomínáme ukřižování Jéžíše Krista.
Já jsem si zavzpomínala až moc. Flákla jsem s sebou na našich dubových parketách. Jsou překvapivě tvrdé. Měla jsem takové blbé velké měkké bačkory, aby mi nebyla ziminka na nohy. Ziminka mi nebyla, ale nějak mi ty bačkory podklouzly a už jsem ležela na zádech. Nejprve jsem byla toho názoru, že to rozchodím, ale nakonec jsem prohrála a jeli jsme se mnou do špitálu.

České buchty pro začátečníky

24. března 2016 v 18:00 |  Kuchyně
Aby nedošlo k několika omylům: toto není článek o českých dívkách. A zároveň si nemyslím, že můj recept na buchty je ten jediný správný na České buchty. Každý kraj i rodina mají svůj. Tyhle pekla moje babička, pak maminka a teď já.
Proč v době, kdy je propagována zdravá výživa, přicházím s takovou kalorickou bombou? Protože si tak trochu myslím, že spousta prodávaných výrobků obsahuje nezdravé, ba přímo zdraví škodlivé přísady - včetně čerstvého ovoce a zeleniny (jak tady na blogu omílám až do úplného zblbnutí) a věřím, že jedna buchta k svačině ještě nikomu nezpůsobila ani infarkt myokardu, ani morbidní obezitu. To by se mohlo stát, kdybyste vy nebo vaše děti baštili pravidelně půl pekáče na posezení.
Ony buchty obsahují vajíčko, máslo, mléko, a to jsou všechno potraviny, které zdraví prospívají. Lékaři k nim už dneska nejsou tak odmítaví. Naopak přišli i s tím, že bílá mouka taky vlastně není takový zabiják. Záleží prostě na pestrosti stravy a platí, že všeho s mírou.

Brusel a 50. narozeniny

22. března 2016 v 11:54 |  Články
Dnes jsem se probudila do slavnostního dne, můj muž slaví 50. narozeniny.
Nadšený z toho není, ono taky kdo by byl. Courat po světě 50 let, to už je docela kláda. Přemýšleli jsme, jak ten slavnostní den oslavíme. A do toho přišly zprávy o útocích v Bruselu.
- To mi svět přichystal pěkný ohňostroj, to bych nečekal, mínil manžel.
- Ti muslimové zkazí nakonec všechno, i Tvoje narozeniny, říkala jsem já. - Ještě že neslavíme v Bruselu.
Ne, nejsme cyničtí, jsme z toho smutní. Evropa dnes není moc příjemné místo k životu. Mocní dělají kraviny a obyčejní lidé na to doplácejí. Umírají nevinní.
Já mám padesátiny pozítří. Doufám, že pro mě svět žádné překvapení nepřichystá.

Konec špatný, všechno špatné - 14. díl

20. března 2016 v 18:00 |  Román na pokračování
Konec špatný, všechno špatné
* rodinné sci-fi

* 14. díl


* Většina postav je skutečná a pokud čistě náhodou někomu někoho připomínají, pak je to úplně v pořádku.

* Všechny díly najdete v rubrice "Román na pokračování" .

"Dobrý den,
sejdeme se v pět v hospodě na růžku. Vezměte s sebou mobil.
Lužická"

Tuhle esemesku odnesla Lenka rovnou do Nenadálovy schránky. Nedokázala by čekat...
Její místo bylo obsazené. Co bude dělat? Sedla si k jinému stolu zády do lokálu a vyhlížela.
"Dobrý večer, co se děje?" Fotograf si sedl naproti ní.
"Nic... Jen se ještě potřebuju na něco kouknout..." Lence se trochu vzrušením třásl hlas.
Nenadál jí podal mobil. Dával pozor, aby ho nezahlédl někdo další.
"Tady to nejde... Chtěla bych si sednout támhle... Jak sedí ty dva chlapi", ukázala hlavou do kouta.
On dlouho mlčel.
"To je to místo, na kterém jste se tady objevila, že? Vzala jste si celý můj majetek a teď mi chcete i s tím aparátem utéct zpátky do budoucnosti", řekl překvapen, co to vlastně vyslovil. Tvářil se velmi nevstřícně.

Krecht

17. března 2016 v 18:00 |  Kutilství a tak
Jestlipak víte, co to je, takový krecht? Většina z vás to jistě ví, ale pro ty, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali: krecht je takový hrobeček na brambory a tak. Něco jako sklípek.
Vloni v říjnu jsem měla přednášku na Akademii soběstačnosti. Pan zřizovatel mě vyzval, abych přednášela konkrétně o krechtech. Že prý lidé tuší, ale přesně nevědí. Přede mnou se tohoto tématu dotkli i ostatní přednášející a já zjistila, že co člověk, to názor, jak má správný krecht vypadat. Čím se má izolovat, jestli má být větraný nebo nevětraný a tak. Teoretické úvahy doprovázené historickými rytinami promítanými projektorem na plátno.

Dobrovolníci podporují nelegální migraci

15. března 2016 v 13:23 |  Články
Jednou mě z toho vážně klepne pepka. To se bude pořád na úrovni hlavních činitelů EU diskutovat o tom, jak zastavit masívní nelegální migraci do Evropy a přitom je to tak prosté. Už jsem o tom psala docela dávno v článku "Jak zastavit ilegální imigraci do Evropy".
Uplynulo půl roku a nic se nezměnilo. Nebýt vlastní - a od EU donedávna velmi odsuzované - iniciativy balkánských zemí, stále se sem hrnou davy nelegálních přistěhovalců. A přitom by stačilo tak málo. Kdyby jednotlivé státy na trasách, kudy vlny nelegálních přistěhovalců táhnou, zakázali činnost humanitárních organizací a vypověděli je ze svých území.
Běženci totiž dobře vědí, že když se vydají na cestu, někdo je vyloví z moře a ukáže jim cestu. Jdou od jednoho stanoviště humanitárních organizací ke druhému. U každého dostanou jídlo a vybavení na noc a nové oblečení podle počasí. To cestou zahodí a na další zastávce dostanou další. Aby náhodou nezabloudili, dobrovolnící je doprovázejí, dokonce ve značném počtu. Navíc se o tom ve sdělovacích prostředcích raději moc nepíše, prasklo to až teď, když humanitární pracovníci odvedli z Idomeni nelegální přistěhovalce na konec plotu a do Makedonie. Makedonce to namíchlo a tak to celé prasklo.

Konec špatný, všechno špatné - 13. díl

13. března 2016 v 18:00 |  Román na pokračování
Konec špatný, všechno špatné
* rodinné sci-fi

* 13. díl


* Většina postav je skutečná a pokud čistě náhodou někomu někoho připomínají, pak je to úplně v pořádku.

* Všechny díly najdete v rubrice "Román na pokračování" .

Poslední den s mobilem.
Naposled sfoukává sladká holčička svíčky. Lenka litovala.
"Babi, sedni si na chvilku. Je to dneska naposled, večer to prodám..." Cítila potřebu Anně ještě jednou ukázat všechny fotografie i krátká videa. Od moře, z domova, fotky svých výrobků.
Večer už opět seděla v malé kuchyni s cigaretou, na stole zase stála láhev vína a dvě sklenky.
"Tady to je. Všechno." František Nenadál položil před Lenku balík bankovek, tři zarámované fotografie a lesklý plechový kotouč s filmem.
"Je to ten film, jak přijeli vojáci do Vlašimi?", ujišťovala se. Nechtěla riskovat, že se film do maminčina kufru dostane nějakou cestou, nad kterou nebude mít kontrolu. Nesmí zapomenout ho zničit.
"Co ten Kubišta?", otázala se obchodním hlasem. Fotograf vstal a otočil obraz opřený pod oknem lícem nahoru.
Oba se na něj tiše zahleděli.

Výživa malých dětí - domácí strava

9. března 2016 v 18:00 |  Zdraví
Stále někde narážím na informace, jak moc malé děti stůňou. Ve svém okolí, na internetu i v médiích. Trápí je atopické exzémy, alergie a některé i velmi vážné nemoci. Zároveň na mě neustále útočí informace, jak nezdravé jsou potraviny v našich obchodech.
Pesticidy v ovoci a zelenině a absence vitamínů, protože mnohé je pěstováno ve sklenících. Způsob průmyslové výroby pečiva - už nám nekvasí ani nekyne a do těsta jsou přidávány chemikálie a umleté staré pečivo, které může obsahovat plísně. O uzenářských výrobcích by se daly napsat dlouhé slohové práce s hororovým nádechem. V šunkách je málo masa, obsahují masové separáty, konzervanty, jsou přesolené a s rychlosolí... Čerstvé maso může obsahovat antibiotika a anabolika. Mě osobně je po kuřecím mase blbě. Buší mi srdce, pálí kůže a motá se mi hlava. Dětská jídla prodávaná hotová ve skleničkách obsahují velmi málo masa, naopak spoustu podivných přidaných látek.
Naskýtá se otázka, jestli špatný zdravotní stav našich nejmenších se stavem prodávaných potravin nesouvisí. Ona nakonec doktorka Cajthamlová má pravdu, že jsme to, co jíme. Malé děti rostou velice rychle a svoje tělíčka musí vytvořit z toho, co jim dáme. Hodně na tom záleží.

Konec špatný, všechno špatné - 12.díl

6. března 2016 v 18:00 |  Román na pokračování
Konec špatný, všechno špatné
* rodinné sci-fi

* 12. díl


* Většina postav je skutečná a pokud čistě náhodou někomu někoho připomínají, pak je to úplně v pořádku.

* Všechny díly najdete v rubrice "Román na pokračování" .

Pěkná esemeska, když jí bude trvat dva dni, že dorazí, kam má. Pečlivě opsala adresu Františka Nenadála z jeho vizitky. To bude nervák, říkala si, když šla celá v černém na roh do schránky.

Lenka byla překvapená, jak rychle se život stal jednotvárným. Každý den to samé. Ráno melta, dopoledne chodila Anna na pochůzky, nejčastěji po nákupech. Každý den vařily oběd. To vždycky přiběhl Pepík zezdola z dílny, aby se s nimi najedl. Potom myly nádobí. Anna myla a Lenka utírala a ukládala do kredence. Úplně stejně, jako když byla malá. S úsměvem koukala na špatně umytou mastnotu kolem oušek hrnců a pokliček. Jak se kde kdo babičku kvůli tomu naotravoval! Když umřela, nikdo si na to už nevzpomněl. Všichni na ní vzpomínali jako na milující obětavou bytost a nějaká zašlá špína byla zcela nedůležitá.

Co se to děje?

2. března 2016 v 18:04 |  Články
Jo jo, už se zase chystám patlat v situaci kolem imigrační krize. Koho to už nebaví, ať raději nekliká.
Už dlouho nerozumím tomu, co se děje a proč.
Kdo vyjadřuje obavy o bezpečnost, dostane nálepku nácka. U nás i v ostatních zemí. Naše hlavní veřejnoprávní médium dává veliký prostor aktivistům, kteří pomáhají nelegálním přistěhovalcům. Odpůrcům skoro žádný. V hlavních sdělovacích prostředcích to vypadá, jako by žádní odpůrci ani moc nebyli. Nebo jde o kriminální živly, rasisty, xenofoby, extrémisty. V diskuzích pod články o migraci je ale na mnoho desítek komentářů, které migranty nechtějí, tak jeden, který je pro. V médiích to vypadá opačně. Že by do dikuzí psali jen odpůrci a vítači se nezahazovali?

Zavřeniny otevřeny

1. března 2016 v 18:16 |  Kuchyně
Vzpomínáte si, jak jsem nadšeně a postupně informovala, že jsme 10. 10. 2015 započali pokus s hroznem vína uzavřeným ve sklenici podle návodu pana architekta Hájka? Hrozen byl zavřen do sklenice za syrova ihned po utržení.
Dnes, 1. 3. 2016, jsme začali mít dojem, že to je ten správný den, abychom sklenici otevřeli. Trochu si ufoukla a na talířek a světlo boží jsem vytáhla hrozen:


Konec špatný, všechno špatné - 11. díl

28. února 2016 v 18:00 |  Román na pokračování
Konec špatný, všechno špatné
* rodinné sci-fi

* 11. díl


* Většina postav je skutečná a pokud čistě náhodou někomu někoho připomínají, pak je to úplně v pořádku.

* Všechny díly najdete v rubrice "Román na pokračování" .

Lenka s Marií seděly na spodním schůdku dole na zahradě. Na tuhle roční dobu bylo dnes mimořádně hezky.
"Chtěla jsem s tebou mluvit o samotě, protože ti musim něco říct a nechci, aby to věděl ještě někdo jinej." Teď Lenka těžce hledala slova. "Víš... Anně se rok po válce narodí syn, Jirka." Odmlčela se. To, co chtěla Marii říct, rodinu tížilo dlouhá léta. Raději začala znovu.
"Vlastně jsem přeskočila, teď, sedumnáctýho prosince se jí narodí moje maminka, holčička, a bude se jmenovat Hana. A obě budou v pořádku. No a ten Jirka, co se narodil rok po válce, tak když mu bylo dvacet, uzavřel vůbec nejvyšší životní pojistku a za tři měsíce ho někdo zabil."
"Proboha..."
"Nezjistilo se kdo, jen mamince někdo vyhrožoval, aby dala zastavit vyšetřování, jinak že... No a když byla vyplacená pojistka, babička konečně doplatila ten dědův dluh a nastěhovala se s manželem sem. A pak se zhroutila a tak. Do smrti už pak byla nešťastná."
"Chudák Anička!"

Paradox moudrosti

26. února 2016 v 18:00 |  Drobky pro mírné pobavení
Před poměrně dlouhým časem jsem četla knihu Paradox moudrosti od amerického neuropsychologa Elkhonona Goldberga, kterou přeložil František Koukolík.
Dozvěděla jsem se mnohé o funkcích mozku. O tom, jak postupně mozek dozrává a začínají mu fungovat evolučně nejmladší části, jako například centrum empatie. Jak může být mozek různě nemocný. Jak s věkem postupně chátrá a jak si my staří vybudujeme informační komplexy, což není nic jiného, než myšlení ve vyjetých kolejích a ztráta schopnosti vymyslet něco nového. Dočetla jsem se také, jak se tomu tréninkem mozku vyhnout.
Nicméně tohle všechno jsem skoro zapomněla. Co se mi ale do paměti vrylo, byla jedna věta, která svědčí o tom, že konkrétně s mým mozkem něco není v pořádku. Často mi ráno bzučí v hlavě jako výsměšný kolovrátek.
V části, která popisuje fyziologické funkce našeho mozku, mechanismy regenerace a podobně, Goldberg říká doslova: "Ráno vstaneme a cítíme se dobře."
Ne, můj mozek není v pořádku. Nepamatuji se, že bych ráno vstala a cítila se dobře. Jsem jako praštěná barákem. Pomalu sbírám svoje myšlenky. Vařím kakao a nevím, co do něj vlastně patří. Moje informační komplexy rozhodně nejsou v provozu. Nevím, jestli jsem si vzala lék, co ráno musím brát pravidelně. Pomaličku dávám dohromady svoje já několik hodin a někdy se mi to nepovede až do večera. Když na mě někdo mluví, odpovídám blbosti. Nerozumím.
Ale pozoruju, že v tom nejsem tak úplně sama. Moji blízcí taky nejsou po ránu nejbystřejší na světě. Dcera kouká u snídaně podlitýma očima žlučovitě na celý svět, zejména na mě, a nezdá se, že by se cítila dobře. Můj muž vpodstatě nemluví. Když něco pronese, obvykle by se to nedalo publikovat. Ani on se necítí dobře.
Velmi často si tak během našich šťastných snídaní na Goldberga vzpomenu a říkám si, jestli má mozek v pořádku on.

Do Česka přicházejí imigranti z Německa

26. února 2016 v 8:00 |  Články
Včera večer jsem se docela vyděsila. Narazila jsem na článek, že Němci převážejí nelegální přistěhovalce do naší země. Ten článek je tady: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Radek-Pokorny-Premier-Sobotka-balamuti-verejnost-Bruselska-cekarna-na-smrt-narodu-propada-chaosu-423506 Informaci obsahují odstavce s titulky "Vetřelci hledají cestičky" a "Operace vývoz".

Cena benzínu aneb jak nás stát drbe

24. února 2016 v 18:00 |  Články
Všimla jsem si toho teprve nedávno. Že platíme státu DPH z jeho spotřební daně. Platíme ji u benzínu, alkoholických nápojů a cigaret. Ty druhé dvě komodity nepotřebujeme, tak bychom je mohli bojkotovat, ale pohonné hmoty mnoho z nás potřebuje nutně.

Konec špatný, všechno špatné - 10. díl

21. února 2016 v 19:00 |  Román na pokračování
Konec špatný, všechno špatné
* rodinné sci-fi

* 10. díl


* Většina postav je skutečná a pokud čistě náhodou někomu někoho připomínají, pak je to úplně v pořádku.

* Všechny díly najdete v rubrice "Román na pokračování" .

Smutek. Kde to Anna vzala, neměla Lenka tušení. Těžké černé taftové šaty, které jí neseděly úplně všude, kde jí nesedět mohly. A ona mohla ven. Ukázalo se ale, že si netroufá. Snížená dávka antidepresiv a nikotinu dělaly své. Dlouhé minuty stávala u okna a motala se jí hlava. Anna měla trpělivost. Její nejsilnější stránkou byla velmi vyvinutá empatie a ona si uměla představit, jak se Lenka po své ztrátě cítí. Zatím ji do ničeho nenutila. Byla ráda, že se snaží a s Pepíkem vychází lépe, než si uměla představit. A na Pepíka měla její přítomnost velmi kladný vliv. Chodil sice každý večer po práci do hospody, ale po návratu i přes silnou opilost tiše zalézal, protože mu někde v podvědomí zůstal velmi špatný pocit po Lenčině zásahu. Netroufal si dělat žádné scény, když byla ona v bytě.

Další články


Kam dál