JAK PODVRACET SPOTŘEBNÍ CIVILIZACI A JINÉ ÚVAHY

Návod na domácí mýdlo

23. května 2014 v 6:00 |  Kutilství a tak
Někdy letos v březnu jsem tady měla článek Návod na domácí mýdlo, ale zmizel mi... Nevím, jak je to možné. (Ale trochu vím, přesouvala jsem ho do jiné rubriky a blog mi napsal, že článek nelze uložit. A byl v... fuč.) Tak ho zveřejňuju znovu a vám, kteří jste ho už četli, se omlouvám za opakování.

Návod na domácí mýdlo:

Dnes si uvaříme mýdlo. Ptá-li se někdo proč, tak vězte, že je to zábavné. Takové mýdlo je vhodné pro alergiky a zároveň i léčí kožní problémy, mokvavé vyrážky a pomáhá při gynekologických problémech způsobených vysokým ph.

1 kg rozpuštěného sádla scezeného přes látku
135 g hydroxidu sodného - spíš více než méně (běžně se prodává v drogerii)
380 ml vody

Sádlo rozpustíme a zahřejeme na teplotu 60 až 80°C. Ve větší nádobě bezpečně umístěné ve dřezu přelijeme krystalky louhu vřelou vodou a počkáme, až bude mít teplotu téměř stejnou jako má sádlo, pak ji do něj nalijmeme.
Čím vyšší teplota směsi, tím tužší je pak mýdlo.
Šleháme ručním šlehačem nebo mixérem. Když začne ze směsi vznikat hmota vzdáleně připomínající řídký pudink, přelijeme ji do formy. V tuto chvíli můžeme mýdlo navonět. Před vlitím do formy do směsi vmícháme 1/2 lahvičky vonného olejíčku, který máme rádi, ale není to nutné. Mýdlo samotné voní jádrově, jako "Mýdlo s jelenem".
Necháme ho pomalu chladnout a tuhnout na teplém místě přikryté ručníkem. Když ztuhne, ale nejpozději druhý den, pokrájíme na kostky a necháme 3 - 4 týdny na suchém místě dozrát. Zráním se mýdlo stává jemnějším.
K výrobě lze použít různé živočišné i rostlinné tuky i jejich směsi, je třeba jen mírně měnit množství přidávaného louhu.

Při práci s louhem je třeba dodržovat velkou opatrnost, neboť se jedná o silnou žíravinu. Nesmí se používat nádobí a nástroje hliníkové a měděné a vdechovat páry. Než se mi tenhle článek ztratil, v jednom z komentářů bylo doporučení, že je lepší házet krystalky louhu do vody, ne naopak, jak píšu já. Je to pak bezpečnější.

Jestli rádi zkoušíte, co všechno můžete vyrobit doma, mám pro vás recept na pravý domácí kvasový chléb.

Naše domácí mýdlo:
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 23. května 2014 v 8:29 | Reagovat

Ty jsi tedy, ale experimentátorka! :-) Asi by mě nenapadlo vařit si mýdlo doma, na ruce používáme tekuté a ve sprše pak sprchový gel, ale tím právě podporujeme tu spotřební civilizaci, takže bych to domácí mýdlo měla aspoň zkusit, návod se nezdá až tak složitý. ;-)

2 Anidea Anidea | E-mail | Web | 23. května 2014 v 18:06 | Reagovat

[1]: Vůbec to není složité. Ale v mojí knížce by ses dočetla, jak to může dopadnout, když je člověk trubka :-D Jen podvracej spotřební civilizaci a uvař si sama cokoli :-)

3 Vendy Vendy | Web | 23. května 2014 v 21:11 | Reagovat

Vypadá to docela jednoduše, ale právě z toho louhu mám obavu, přece jen je to žíravina. I když tam by pomohly ochranný brýle nebo rukavice...
Mýdlo jsem zkoušela dělat z kupovaného, na tuhle výrobu bych si fakt netroufla. Ale kdoví, třeba inspiruješ větší odvážlivce! :-)  ;-)

4 Anidea Anidea | E-mail | Web | 23. května 2014 v 22:07 | Reagovat

[3]: Neboj, není tak zle. Běžně se to používá třeba na čištění zacpaných odpadů. Nesmíš se tím polejt, no. A když se poleješ, tak se pak musíš rychle opláchnout. Jak jsem psala Jarce, v mojí knížce píšu, co se stane, když je člověk trubka. Ale to mejdlo za to vážně stojí :-)

5 Vendy Vendy | Web | 24. května 2014 v 9:58 | Reagovat

[4]: Teď s mě rozesmála... (co se stane, když je člověk trubka) :-D

6 Anidea Anidea | E-mail | Web | 24. května 2014 v 17:20 | Reagovat

[5]: Trubka je náš rodinný terminus technicus pro... blbost a nešikovnost. :-D

7 Kosáček Kosáček | E-mail | Web | 27. května 2014 v 0:01 | Reagovat

Ještě že sedím. Jako malá holka jsme jezdili k babičce na Moravu. Každý rok byla zabijačka a bylo mraky sádla a babička nám každý rok poslala krabici hnědého mýdla, podobného Jelenu. Moje maminka ho nastrouhala  do pračky a prala. Prádlo mělo takovou zvláštní vůni, bylo měkoučké a hlavně vypralo to úplně všechno. Babička odešla a výroba mýdla zapadla. Byli jsme všichni děti a jak dělá babička mýdlo, na to se nikdo nezeptal. Až když babička nebyla, rodina se začala pídit po tom, jak babička mýdlo dělala. Nikdo nevěděl, nikdo se nikdy nezajímal. Babička byla dodavatel a nikoho nenapadlo, že jednou babička nebude a dnes. Už vím jak babička dělala to skvělé mýdlo, díky tobě, díky náhodě, že jsi přišla na mé stránky a já jako zvědavec hned zašla k tobě a co jsem našla. Poklad, poklad v podobě babiččina mýdla. Díky. :-)

8 Katka Katka | E-mail | Web | 27. května 2014 v 7:36 | Reagovat

Taky mě to láká neb jsem pro každou "blbost." Ale byla bych raději, kdyby při té alchymii nebyl nikdo doma. Předvedla bych jim až hotový výrobek.
Mám dva dotazy:
- při jaké teplotě se mýdlo leje do formy? Šlo by to nalít do plastových kelímků? Neroztavilo by je to?
- dcerám by se určitě víc líbilo mýdlo voňavé. Ale nejsou ty vonné olejíčky potom dráždivé? Dal by se mýdle v tomto případě mýt i obličej?

9 Anidea Anidea | E-mail | Web | 27. května 2014 v 9:52 | Reagovat

[7]: To mám vážně radost :-). Jestli babička měla mýdlo měkké, to mohlo být tím, že to zahřívala na menší teplotu a dýl šlehala. Mýdlo bylo hnědé, protože na něj použila sádlo, kterým mělo prase obrostlá střeva. Podkožního sádla na to byla škoda :-) Když ho použiješ, bude mýdlo skoro bílé. To na fotce je z toho sádla ze střev. Moje prarodiče si vařili mýdlo za války.

[8]: Do formy mýdlo naliju hned, jak se mi zdá dost našlehané. Teplotu už jsem neměřila, ale muselo mít skoro stejně jako ta směs. To mýdlo na fotce je našlehané málo, neměla jsem dost trpělivosti, tak je takové hutnější. Do plastu to nalít můžeš - ty mořské potvory jsou z plastové formy, ale asi bych se trochu bála slabých plastových kelímků na pití. Vonný olejíček jsem použila Iris a mě nedráždil... Obličej si s tím myjeme všichni. Ale každý jsme jiný. Chce to nějaký přírodní olejíček.

10 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 27. května 2014 v 10:10 | Reagovat

[9]:A ani nevíš jakou já. Ve čtvrtek jedu do města, takže se stavím v drogerii a pak už mi nic nebude bránit ve výrobě. :-) Doufám, že se mi to povede, to bude radosti :-)

11 Anidea Anidea | E-mail | Web | 27. května 2014 v 10:38 | Reagovat

[10]: Tak to Ti držím palce. Napiš prosím Tě, jak se Ti to povedlo :-)

12 Anidea Anidea | E-mail | Web | 27. května 2014 v 10:46 | Reagovat

[7]: Ještě Ti musím napsat - Tvůj komentář je tady zatím ten nejkrásnější a udělal mi největší radost. Proto jsem totiž nejen psala knížku, ale i tenhle blog zakládala, aby lidé obnovili staré dovednosti. Mnoho věcí, přesně jak píšeš, se zapomíná a je to velká škoda.

13 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 27. května 2014 v 13:32 | Reagovat

[11]:Určitě se ozvu, jestli se mi povede, to bude radosti a nejen u mne, ale po celé rodině:-)

14 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 27. května 2014 v 13:46 | Reagovat

[12]:Je děkuji, to jsme si ale udělali tu radost navzájem. Co já prolezla stránek na výrobu mýdla, ale všude moderna. Nikde nic co by spojovalo babičku, zabijačku a sádlo. Když jsem u sebe našla komentáře, ani jsem neodpověděla a mazala hned k tobě a kdybych fakt neseděla, tak bych si úžasem sedla. Já měla takovou radost, prostě neskutečné. Před 14 dny jsme měli sraz s bráškou a když se sejdeme, tak prostě vzpomínáme. Nemáme už nikoho, jen tři bratrance a jejich rodiny a když takhle vzpomínáme, hned jsou tu prázdniny u babičky a vždycky dojde na přetřes její mýdlo a její pantofle, co háčkovala a šila úplně pro celou rodinu. Je to zvláštní, ale mám pocit, že mi tě nadělila babička :-) a jsem ráda. No, jsem zvědavá jak pochodím s knížkou, ale koukala jsem na odkazy a když tak si ji objednám z internetu. Škoda dobrých a užitečných věcí, nelze je nechat zapadnout v zapomnění.

15 Anidea Anidea | E-mail | Web | 27. května 2014 v 16:21 | Reagovat

[14]: Možná to Tvojí babičce poradila moje babička. Taky na ní pořád vzpomínám. Nikdy mi nepřestala chybět :-( Snad se Ti bude to mýdlo vyhovovat. Víš, ono je to krajové, každý má trošku jiný poměr tuku a louhu. Ale když víš princip, vždycky si to můžeš příště upravit. :-)
Jo a Tvůj blog - to mám čtení na měsíce. Je tak strašně rozsáhlý! A pejsci jsou mimořádně roztomilí. A to říkám, i když my jsme "kočkoví" :-D

16 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 27. května 2014 v 16:37 | Reagovat

[15]:Co ty víš, třeba se někde naše babičky potkali. Ta moje pochází z Třebelovic od Třebíče. Tam si našla dědečka a žili tam až do smrti. Babička byla anděl, milovala ji celé vesnice a když měla pohřeb, vesnice byla úplně prázdná , všichni byli na pohřbu a když jsme babičku vezli na hřbitov, objeli s ní úplně všechny uličky, moc to tam milovala, tak to  bylo rozloučení obce. Vypadalo to, jako by umřel nějaký politik, tolik toho tam bylo a to se sjeli lidi ještě z Moravských Budějic, tam měla dceru. Byla to krása, škoda, že to byl pohřeb a ne nějaká oslava. Babičku jsme milovali a nikdy jsme nemohli dočkat až k ní pojedeme. A když se řeklo, jedem nebylo moc myšlenek na spaní, jelo se vlakem a vyjížděli jsme v sedm ráno a až kolem šesté jsme byli na místě. Byla to vždycky strašně dlouhá cesta a ještě jsme se těšily a tak nám to vůbec neutíkalo. Moc ráda vzpomínám. Pejsani jsou lumpové, máme výstavní prázdniny, takže jen lenoší doma a podle toho se taky chovají, jen by se váleli, hráli si a spali.-)Ale já jim to přeji, jsou to miláčkové. Kočička k nám chodí od sousedů.

17 Anidea Anidea | E-mail | Web | 27. května 2014 v 17:53 | Reagovat

[16]: Asi se babičky setkaly, ale v jiném světě. Ta moje prožila celý život ve středních Čechách, na Moravě nikdy nebyla... Ale kdyby se znaly, nejspíš by si rozuměly, tu mojí měli taky všichni rádi. Nebyla vzdělaná, ale byla moudrá a hodná. Strávila jsem s ní část dětství a od ní mám právě "starobylé" vědodmosti.
Ti pejsci se teda mají. Jako naše kočka :-) Někdy bych si to s ní vyměnila.

18 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 28. května 2014 v 13:27 | Reagovat

[17]:Ano, moudrá a hodná, to byli naše krásné babičky. Jo mají, taky bych občas měnila :-)

19 Kitty Kitty | E-mail | Web | 9. února 2016 v 13:56 | Reagovat

Tak hlásím se jako třetí do zájmové skupiny milovnic původních receptů na všechno možné. Však už jsme se takto daly dohromady u Máří v Rožďalovicích.
Zrovna jsem vybalila tvoji knížku a teď bloumám po tvých článcích o mýdle, chlebu, kvasu a tak. Z knížky budu čerpat od zítra. Bude jako "kuchařka po mamince, babičce atd". Už se těším, až něco vytvořím. Máří se dotážu, jestli už vymydlila ten vzorem mýdla od tebe a už si udělala svoje. Budu další, která si bude dělat svoje echt přírodní mýdlo. Sádlo zkusím králičí, uvidím co to udělá. Nemusí všechno vyzobat sýkorky. Díky za rady ve tvé knížce "Jak přežít konec civilizace" :-)

20 Anidea Anidea | E-mail | Web | 9. února 2016 v 19:13 | Reagovat

[19]: No vidíš, z králičího sádla jsem mýdlo nikdy nedělala :-) Ale mělo by to normálně jít. Napiš, jak to dopadlo. Jak už jsem Ti psala, doufám, že Tě knížka nezklame...

21 Kitty Kitty | 9. února 2016 v 20:09 | Reagovat

[20]: Ráda si psaní přečtu :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama