JAK PODVRACET SPOTŘEBNÍ CIVILIZACI A JINÉ ÚVAHY

Organismus si řekne

11. července 2014 v 20:00 |  Drobky pro mírné pobavení
Před pár lety jsme se s kamarádkou ocitly na horách. Zpátky nás vezla velmi ochotná odbornice na zdravou výživu.
Kdo by několikahodinovou cestu nevyužil, aby se nedozvěděl něco nového. Nicméně tento článek není o zásadách zdravé výživy. O té jsme nakonec všichni dobře informováni včetně neustálých změn, se kterými tito odborníci průběžně přicházejí.
O jedné informaci, kterou nám tato paní předala, ale od té doby přemýšlím velmi často. Ona je toho názoru, že organismus jako takový je ve své podstatě inteligentní a scházejí-li mu nějaké látky, řekne si o ně tím, že začne mít chuť na potraviny, které tu kterou látku obsahují.
Ona to tak možná má, ale můj organismus je buď blb anebo mu chybí něco velmi podivného.
Mezi mnou a jím to funguje asi takhle:
Já: Co si dáme dneska k obědu?
Organismus: Tabulku bílé čokolády s velkými lískovými ořechy?
Já: Ty jsi se zbláznil! Měls jí včera...
Organismus: Hranolky a smažák? S hromadou tatarky a pivo! Nebo k těm hranolkám pořádný kus flákoty?
Já: Tolik tuku? A cholesterolu? Ne.
Organismus: Tak co bramborový salát a řízek? Mě cholesterol chutná!
Já: Nedělej si legraci. Takové věci jíme při nějakých příležitostech. Nedáš si rýži s restovanou zeleninou a čerstvý salát?
Organismus: Nedám!
Zkuste vzít takový organismus na nákup. To je samé: Vidíš ty sušenky? To jsou krásné makové koláče! Hele ten bůček! Koupíš aspoň buřtíčky?
Já se ho chudáka snažím krmit podle zásad zdravé výživy a on tím pádem vlastně moc nejí, protože mu to nechutná. Možná je to dobrý způsob, jak se vyvarovat obezity. Ale kde je radost ze života?

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 12. července 2014 v 22:32 | Reagovat

Můj organismus si říká přesně stejně jako Tvůj. A teprve pak následky ukáží, že vlastně chtěl něco jiného.

2 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 12. července 2014 v 23:28 | Reagovat

Já dostala takovou chuť na smažák, ale s novým brambůrkem, hranolky moc nemusím a s okurkovým salátem. Můj organismus je taky nějaký poťapaný a navádí mne k mlsání :-D

3 Anidea Anidea | E-mail | Web | 13. července 2014 v 20:01 | Reagovat

[1]: :-) Já snad ani následky nemívám... Ale snažím se, abych měla aspoň trochu čisté svědomí.

[2]: Hranolky fakt můžu :-D, ale nedopřávám si je často, bohužel :-(

4 andorea andorea | 13. července 2014 v 20:36 | Reagovat

Jéžišmarjá, jak tohle znám! V těchto bitvách u mne často vyhraje organismus. :-D

5 ANA ANA | Web | 13. července 2014 v 22:03 | Reagovat

Dobrý! Možná že bys měla organismu občas povolit, rozumíš, trochu couvnout od té přemíry zdravé výživy. Bůček nebo řízek občas neuškodí, fakt ne... dokonce ani dva dny po sobě (dva měsíce po sobě už by to bylo horší :-D)
Je fakt, že občas mívám opravdu chutě, na slané nebo na sladké, někdy se zakousnu do něčeho a teprve pak zjistím,že zrovna tohle mi nesmírně lahodí (minulý týden to byly nektarinky).
Zajímavý to mám s vajíčkama, vajíčka mám ráda, vařená, smažené nebo jako volský oka, i ztracná, dávám si je třeba tři dny po sobě, a pak najednou si na ně ani nevzpomenu několik dní.
Takže si myslím, že ta informace o organismu, který si sám řekne, má něco do sebe. :D
Jediná záludnost, poznat, kdy organismus něco potřebuje, a kdy je prostě jenom rozežranej :D  :D

6 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 14. července 2014 v 0:45 | Reagovat

Hm, tak ten tvůj organismus je tak trochu podobný tomu mému, taky tak divočí:-D :-D  :-D  :-D

7 Anidea Anidea | E-mail | Web | 14. července 2014 v 18:59 | Reagovat

[5]: To máš chytrý organismus :-) Neboj, já zase tak zdravě nejím :-D

[6]: Jo. Ono je to s nimi těžké, s těmi organismy :-)

8 Andrea Andrea | Web | 15. července 2014 v 8:39 | Reagovat

Ahoj, děkuju Ti za milý komentář :). Je to voják, který má rád práci u letadel a já mu v tom nebudu bránit. Budu se modlit, aby se vrátil v pořádku.

9 Wu Wu | E-mail | Web | 15. července 2014 v 15:00 | Reagovat

Vtipně napsané :)
Ale jinak můžu potvrdit, že organismus si řekne. V době, kdy jsem téměř nejedl maso vždycky po pár týdnech ta potřeba přišla spolu s neovladatelnou chutí.
Nebo po velkém výdeji energie chuť na sladké, to je také časté.
Funguje to - jen ale nesmí převážit zvyk nebo závislost.

10 sugr sugr | Web | 15. července 2014 v 17:29 | Reagovat

Jo, řekne si.
Byli jsme nyní týden na dovolené a to co tam "sežraly" (promiň jinak to nelze nazvat) tlusté mladé ženy - to by nesnědl ani slon. Se svými 65 kg, jsem tam byla za Twiggy - to mládí to neřeší - "tělo si řekne"... O_O
Jak budou vypadat v přechodu, až jim kila půjdou nahoru aniž by jedly - to nyní neřeší! :-)

11 Anidea Anidea | E-mail | Web | 15. července 2014 v 19:41 | Reagovat

[9]: Váš organismus je evidentně chytrý. Já jím maso tak dvakrát do týdne a neovladatelanou chuť mám na něj pořád. Na sladké taky...

12 Anidea Anidea | E-mail | Web | 15. července 2014 v 19:44 | Reagovat

[10]: Ano, některé mladé ženy nevypadají úplně pěkně. Ale jsou muži, kterým se to líbí. Spíš si myslím, že obezita je nejhorší zdravotní riziko. I notorický alkoholik mívá lepší zdravotní stav než velmi tlustý abstinent.

13 Vendy Vendy | Web | 15. července 2014 v 22:09 | Reagovat

[7]: Díky. Ale on zas tak chytrý není, občas je rozmazlený a ujíždí na brambůrkách... :-D A to už je právě ta rozežranost. ;-)
I když to může signalizovat, že potřebuji sodík. :-?  8-)  :-D

14 Anidea Anidea | E-mail | Web | 15. července 2014 v 23:53 | Reagovat

[13]: Možná, že svůj organismus živíš tak dokonale, že mu nechybí nic důležitého a tak si vymýšlí mlsky :-D

15 Anidea Anidea | E-mail | Web | 16. července 2014 v 0:03 | Reagovat

[8]: Zase se u Tebe moc ráda zastavím. :-)

16 pavel pavel | Web | 16. července 2014 v 5:09 | Reagovat

Taky mám různé chutě, ale myslím, že jsem svůj organismus za ty roky už natolik vycepoval, že si řekne jen to co je zdravé a v rozumné míře. :-D

17 Anidea Anidea | E-mail | Web | 16. července 2014 v 19:56 | Reagovat

[16]: To je opravdu záviděníhodné. :-)

18 Hanka Hanka | 3. září 2014 v 20:16 | Reagovat

A to je dobrý článek O_O  :-P ... tělo si opravdu řekne a já se tím řídím, je to přirozené a my máme své tělo poslouchat. Jooo... taky ho poslouchám, zajedu do Globusu a dám si... A proč ne, dokud můžeme, tak si dejme, přijde čas, kdy to nepůjde. Takže vzhůru za hlasem... našeho těla. O_O  :-P  :D

19 Anidea Anidea | E-mail | Web | 4. září 2014 v 18:41 | Reagovat

Já se někdy těch jeho hlasů až trochu bojím :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama