
Stíhačky nad Prahou 15. 1. 2015
28. ledna 2015 v 12:29 | Články
Komentáře
Je ohromný zážitek, vidět bojovou techniku... já jsem jednou šla ulicí ve středu města, když mě přimrazil na místě divný rachot a za chvíli nad střechami, ale středem ulice letěly bojové vrtulníky s celou výzbrojí... viděla jsem je po prvé v životě byly tak nízko nad mou hlavou, že jsem měla dojem, že stačí natáhnout ruku a dotknu se jich, ulice potemněla stíny jak zakrývaly slunce, bylo jich více, byl to děsivý a zároveň krásný pohled, zažívala jsem pocity, jaké nikdy předtím, ohromení, obdiv i bázeň a respekt...
[1]: Copak je to "lonťačka"? Pocty jsou pro útěchu pozústalým. Otci mého tchána takhle vystřelili 60 let po smrti, popravili ho fašouni a myslím, že tchán měl alespoň trošičku útěchy... Gripeny jsem zahlídnout nestihla, jen nám udělaly nad hlavou strašný kravál - bydlíme ve Strašnicích kousek od toho krematoria.
[2]: To musel být fantastický zážitek. Já jsem bojové vrtulníky viděla jen na leteckých dnech a bylo to impozantní! Tentokrát jsme to jen slyšeli a to mě moc mrzí, letěli jen kousek od nás!
[3]: Lonťačka? Vesničkanka, z konce světa či tak nějak. Terminus technikus - zaostalka či tak nějak. Spíš ta babka z vesnice
Stíhačky jsem viděla několikrát v létě na Šumavě poblíž hraničních přechodů. Pravidelně kontrolují ze vzdušného prostoru hranice. Létají po dvou.
Díky za připomínku a vysvětlení pro lonťačku. Ano, vzdávají se pocty. Mému synovci, zahynuvšímu při nezaviněné nehodě, taky při pohřbu stříleli salvy a salutovali, vzdali mu veškeré pocty. Co ale už je to všechno platné? Pro vás to mohla být příležitost skouknout gripeny. Přeju gripenům, aby vzdávaly poctu živým lidem a sloužily jen lidem pro jejich dobro (lidí)