JAK PODVRACET SPOTŘEBNÍ CIVILIZACI A JINÉ ÚVAHY

Klebroni a aplégři

10. června 2015 v 20:00 |  Články
Byly to babiččiny oblíbené výrazy, aplégr a klebroň. Když jsem klebroněm nazvala svého prvního chlapce, byl trochu vyveden z míry.
- Kdy už půjdeš, ty klebroni, řekla jsem tenkrát, když jsme se chystali na výlet a on pořád nebyl hotov.
Slovo klebroň v rodině používáme pro někoho, komu všechno dlouho trvá. Prostě se klebroní a je to klebroň ze všech největší.
Klebroň je ještě v pohodě, ten je jen pomalý, ale aplégr, to je jiná kategorie. Babička to slovo vyslovila vždy, když narazila na nějaké nedochůdče. Znělo trošku podivně, když se optala sousedky, jakže se daří tomu jejich aplégrovi a měla na mysli miminko, které se narodilo slaboučké a nedonošené. Mě to zní pejorativně, ale babička to myslela neobyčejně něžně a starostlivě. Měli jsme kdysi takové kuřátko, vylíhlo se poslední, bylo ze všech nejmenší a špatně žralo. Často jsme slyšeli babičku, jak se po něm shání a lamentuje, kde že se ten malej aplégr zase klebroní.
Věnovala tomu kuřátku mnohem víc péče, než těm zdravým a silným, u kterých byla jistota, že z nich vyrostou životaschopné slepice, dobré nosnice a kvočny. Ty její pozornost nevyžadovaly.
Děláme to všichni a celá společnost. Vzpíráme se přírodnímu výběru, který celé miliony let zajišťoval, aby potomstvo měl jen ten nejsilnější. Jen díky tomu jsme se vyvinuli i my.
Moc si nevšímáme zdravých a věnujeme péči těm nejslabším a nejnemocnějším. Ne, že by to nepotřebovali, ale ničíme genom lidstva. Po pár generacích takového přístupu sklízíme plody ve formě rozšíření genetických chorob, alergií a dalších problémů se sníženou imunitou nebo neplodností následované snahou o asistovanou reprodukci, čímž zajišťujeme bezpečné šíření špatných genů do dalších generací. Jak bude lidstvo vypadat za pár století ani raději nedomýšlet, pomalu začínáme být bandou aplégrů. Už Lawrence (alespoň myslím, že to byl on) uvažoval, kam by asi tak došel bača, který by protěžoval jen ty nejslabší ovce. Po pár letech by měl stádo aplégrů, které by nebylo k ničemu.
Kitty se v komentářích zmínila, že slovo aplégr znamená i slabý výhonek, postranní jalovou větev na ovocném stromě, kterou je třeba v předjaří ušmiknout. Babička to někdy tak používala, na jaře stříhala aplégry. Základ jazyka vzešlý z přírodní moudrosti předků nám tak asi naznačuje, že je to něco, co je třeba odstranit, aby to neoslabilo celý strom.
Aby nedošlo k omylu, nejsem fašista, který si myslí, že ti slabí a nemocní by měli být zlikvidováni. Já sama jsem taky jeden z těch aplégrů, který by těžko bez lékařské péče dospěl a měl potomstvo. Jako malinká jsem málem nepřežila zápal plic a v dalších letech mě moderní medicína zachránila krk ještě dvakrát. A tak jsem se i já úspěšně rozmnožila a svůj poněkud mdlý genetický kód poslala dál. Vím, že je to špatně, ale stavím svoje osobní štěstí nad prospěch celého lidstva. Děláme to všichni. K tomu je třeba připomenout, že někteří aplégři mohou lidstvu dát mnohé. Jedním z nich je například Hawking.
Jak z toho ven?

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 10. června 2015 v 20:08 | Reagovat

Taky jsem takový aplégr, ale žijeme a to je důležité :-)

2 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 10. června 2015 v 22:49 | Reagovat

Ta dvě slova jsem dnes slyšela úplně poprvé. Dobrovolně se řadím ke klebroňům :-D  :-D  :-D

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 10. června 2015 v 22:57 | Reagovat

Aplégr by taky mohl být výhonek, letorost. Tak to pamatuju z domu.
Máš pravdu, záchranou VŠECH forem života degeneruje základní genom. Vývoj druhu zajišťovali nejlepší jedinci. Jak dál? Nevím. Většinou nefunkční "model" dlouho nežije, ale gen abnormality může předat dál. V tom je i nebezpečí klonování. Tam se rod rozmnožuje nepohlavně a vadné buňky se reprodukují 8-)

4 Anidea Anidea | E-mail | Web | 10. června 2015 v 23:31 | Reagovat

[1]: Jo jo, žijeme :-) Někdy mi ledaccos hapruje :-)

[2]: To se řadíš vedle mého muže, to je pořádný klebroň a často to ode mě slyší :-)

[3]: Ano, babička aplégra měla ještě jako synonymum pro výhonky ovocných stromů, které bylo třeba na jaře ostříhat. Z toho nejspíš plyne, co by bylo strávné dělat se všemi aplégry a na co nikdo nemá... S tím klonováním máš samozřejmě svatou pravdu. To by se u pohlavně se rozmnožujících živočichů dělat nemělo.

5 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 12. června 2015 v 10:23 | Reagovat

Hah, obě slova slyším poprvé v životě, to bude určitě nějaký nářečí :-D

A je pravdou, že když se uměle udržují na živu nejslabší jedinci, pak tím chřadne postupně celé lidstvo. A klonování, to snad ani nemá cenu komentovat.
Je tady ale druhá stránka věci - díky dlouhodobě nemocným a postiženým lidem si jiní lidé zase rozvíjejí soucit, empatii, dobrosrdečnost, obětavost... a to se taky počítá :-)

6 Van Vendy Van Vendy | Web | 12. června 2015 v 10:47 | Reagovat

Teď jsi mi obohatila slovník o dvě úplně nová slova.
A máš pravdu, příroda má svůj vlastní nelítostný výběr a my jej trochu potíráme. Na druhou stranu, tímto se lišíme od zvířat, staráme se o slabé a nemohoucí. Taky si nedovedu představit, že by se fyzicky likvidoval každý slabý jedinec. Ale udržovat některé lidi uměle připojené na přístrojích, tady si nejsem jista, jestli jde o záchranu života nebo prodlužování utrpení. Jenže, kdo by rozhodnul, co je lepší? A na druhou stranu, zaplaťpánbůh, že se neuzákonila euthanasie. Dovedeš si představit, co by mohlo nastat? Já teda jo... :-?
Bylo to zajímavé povídání o tvé babičce a jejích dvou vybraných slovech. Stejně bylo nejdůležitější, co pod těmi slovy cítila, tvoje babička byla zřejmě skvělá ženská. (Nebo ještě je?)
Co se výrazů týče, tak já si pamatuji jiný - lítáš jako cepelín. Až po letech jsem náhodně zjistila, že to bude zřejmě odkaz na slavné vzducholodě zepeliny :-D A babička to vesele používala vždycky, když jsme běhali jak utržení z řetězu. ;-)

7 Anidea Anidea | E-mail | Web | 12. června 2015 v 20:40 | Reagovat

Pro klebroně adekvátní jednoslovní ekvivalent neznám :-)
Eutanázie by a našem světě byla hrozná, protože je zneužitelná... Ale umím si představit situace, kdy bych si ji přála.
Babička už je dvacet let na pravdě boží, ale vzpomenu si na ni každý den, každý den. Všichni vzpomínáme na babičky :-) Z cepelína je Zeppelin hodně cítit :-D

8 Prófa Prófa | 14. června 2015 v 4:05 | Reagovat

Zajímavé. Moje babička (nar. 1890) nás, kluky, nazývala aplégry kdykoli jsme prováděli nebo provedli něco nepřístojného např. se prali s ostatními kluky, stříleli z praku a trefili okno, toulali se někde, kde jsme neměli co dělat a pak přišli domů pozdě a navíc zpravidla zmazaní od hlavy až k patě, lezli přes ploty do cizích zahrad, zvonili na domovníky a pak utekli a pod. Pokud na nás tyto klukovské aktivity praskly byli jsme aplégry. Nešlo o žádné závažné kriminální činy. Dobře jsme si uvědomovali, že děláme něco s čím by dospělí pochopizelně nesouhlasili a co nám nebudou tolerovat. Jako synonymymum aplégra by s dal použít výraz rošťák. Ale více méně se schovívavě bralo, že to patří ke klukovskému věku. Léčilo se to pomocí pár facek, případně výpraskem. Díky této léty prověřené metodě vyrostli z aplégrů zpravidla slušní lidé, kteří  podvědomě cití co je dobré nebo špatné, podstatné nebo malicherné, tedy co lze přejít a co už je na facku.
Dílo "Bylo nás pět" od Karla Poláčka je v tomto směru naprosto geniální.

9 Macin Macin | Web | 15. června 2015 v 19:38 | Reagovat

slovo Klebron slyším prvně v životě a moc se mi líbí :-D  :-D  :-D

10 Anidea Anidea | E-mail | Web | 15. června 2015 v 21:07 | Reagovat

[5]: To je moc hezké, takový pohled na celou věc mě nenapadl...

[8]: Podle slovníku aplégr znamená i nezdárného potomka, tak to babička říkala správně :-) Klebroň v žádném slovníku není.

[9]: U nás je to dost frekventované slovo, protože jsme klebroni všichni :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama