JAK PODVRACET SPOTŘEBNÍ CIVILIZACI A JINÉ ÚVAHY

Alespoň, ani a vztahy

18. února 2016 v 18:00 |  Drobky pro mírné pobavení
Jsou to taková nevinná slůvka, to alespoň a ani, ale dobře mířená do vět mohou slušně nabourávat vztahy. V ústech správné semetriky nebo despoty výrazně mění citová zabarvení jinak nevinných žádostí o spolupráci nebo o výpomoc.

Představte si běžnou situaci. Rodina se sejde po práci doma. Jeden člen si to zamíří na gauč (víme všichni, který to obvykle bývá), druhý do kuchyně. Atmosféru nám okoření výskyt pubertálního potomka, který zaleze do svého pokoje.
Člen rodiny pobývající v kuchyni a snažící se uvést domácnost do obyvatelného stavu spolu s přípravou potravy se postupně začne cítit ukřivděně a má nutkání zapojit ostatní členy.
Ano, někdo by mohl třeba vynést odpadky.
Výzvu lze pronést vlídně nebo neutrálně. Například větou: "Mohl bys prosím tě vynést koš?", kterou většina lidí použije.
Ale tuto výzvu je také možné náležitě vyšperkovat, aby obsahovala citové zabarvení odpovídající rozpoložení ukřivděného člena rodiny. K tomu jsou mimořádně vhodná právě ta slovíčka alespoň nebo ani.
Vezmeme výše uvedenou větu ""Mohl bys prosím tě vynést koš?" a na správné místo vložíme alespoň. Věta pak zní: "Mohl bys prosím tě alespoň vynést koš?" Přidáním toho jediného slovíčka nám rázem vznikl výrok, který obsahuje nevyslovenou informaci "Ty lenochu líná, válíš se tady jako lemra! Zvedni zadek a vynes ten koš, když už sakra sám od sebe neuděláš nic jinýho!!!"
S původní nevinnou větou se takto dá pracovat dále a přitvrdit:
"To nemůžeš ani vynést koš?" Nevyslovená informace je stejná jako v předešlém případě. Cítíme, že parner říká něco jako: "Neděláš vůbec nic, s ničím nepomůžeš, na ničem se nepodílíš, ani ten blbej koš nevyneseš, natož abys jednou jedinkrát uvařil!"
Spolehlivě se tak dá zkazit nálada jak partnerovi, tak puberťákovi. Když je to pravda, jako že jsme na práci sami a ostatní nedělají nic, je to více méně v pořádku. Ale jedna moje velmi blízká příbuzná tahle slovíčka používá vlastně vždy, když žádá o spolupráci. A to si člověk opravdu připadá velmi zneuznaně, když nakoupil, utřel prach a uklidil nádobí a slyší: "Dojdi alespoň s košem!"
Situace můžou být různorodé. Partner se třeba vrtá celé odpoledne v autě. Druhý poklízí, myje okna a luxuje. Plánuje večeři, ale ještě nestíhá. První přijde, má hlad a prohlásí: "To nemůžeš ani uvařit?" Nutně musí následovat oheň na střeše.
Jak vidíte, je lepší ta obyčejná slovíčka alespoň a ani vynechat. Jsou to slova, která ničí vztahy.
Ale co si budeme namlouvat, čeština je jazyk velmi pružný a drobnou změnou slovosledu nebo tu a tam přidáním či ubráním malých slovíček lze dosáhnout výrazného citového zabarvení i bez alespoň a ani. Porovnejte vliv těchto vět:
Mohl bys mi prosím pomoci?
Mohl bys mi pomoci?
Můžeš mi pomoci?
Nemůžeš mi pomoci?
Ty mi nemůžeš pomoci?
To mi nemůžeš pomoci?
To mi někdy nemůžeš pomoci?
Určitě se mnozí poznáváme. Jak na straně těch, kteří jsou terči, tak i na straně druhé.
Ze své zkušenosti musím přiznat, že je někdy opravdu velmi těžké se některých výroků vyvarovat... Na druhou stranu, zažívám to i opačně. Představte si, že děláte něco, co se vám nedaří. Padá vám to z ruky, prostě to nejde. A někdo se nad vás postaví, kouká a řekne: "To to nevidíš?"
Cítíte to?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 veri-art veri-art | Web | 18. února 2016 v 20:05 | Reagovat

Super článek! :) Pobavil mě a taky jsem si uvědomila, že tyto slova jako "alespoň" a "ani" používám někdy taky a přitom by to šlo říct jinak a člověk by se pak vyvaroval hádkám nebo nějakým urejpanostem. Jak krásný je náš jazyk český!

2 hedd hedd | Web | 18. února 2016 v 21:18 | Reagovat

Skvělý článek!! Někdy si neuvědomujeme, jak můžeme takovým přídavkem ve formě "alespoň" uškodit...

3 denissav denissav | 18. února 2016 v 21:40 | Reagovat

Pěkný článek. Přišla jsem na to, že tyto slova taky občas použiji. Je vážně zajímavé,že kdybychom tyhle slova nepoužívali,tak by nemusely probíhat zbytečné hádky.

4 Anidea Anidea | E-mail | Web | 18. února 2016 v 22:46 | Reagovat

[1]: Tuhle jsem se slyšela, jak ječím na dceru - To si ani neumíš po sobě uklidit ty ponožky!!! - a ona se celé odpoledne učila...

[2]: No, nedávno jsem si uvědomila, že takhle mě oblažovala moje maminka a teď jsem se přistihla, že dělám to samé. Když to na mě přijde, snažím se tahle slovíčka polykat.

[3]: Vlastně jsem si všimla, že muže namíchnu míň neslušným slovem než nějakým "ty ani nemůžeš..."

5 anchovickal anchovickal | Web | 19. února 2016 v 7:34 | Reagovat

Skvěle napsané.

6 Fredy Fredy | Web | 19. února 2016 v 8:38 | Reagovat

možné je všechno, takže asi jo. já si fakt nemůžu vzpomenout :-( :-)

7 Kitty Kitty | E-mail | Web | 19. února 2016 v 13:39 | Reagovat

Takové slůvko ujede a je hořko. Kdyby nové hospodyňky se vztahem ještě v rozpuku takovouto lekci dostaly. Ale aspoň teď ;-)  :-D

8 Intuice Intuice | E-mail | Web | 19. února 2016 v 14:48 | Reagovat

Je zajímavé, jak běžná obyčejná slůvka dovedou ranit. A taky hodně záleží na tónu hlasu. :-)

9 Anidea Anidea | E-mail | Web | 19. února 2016 v 23:39 | Reagovat

[5]: Děkuji :-)

[7]: Pravdu máš. Ale u jedné známé blogerky jsem tuhle četla, jak tuhle taktiku vůči ní používá její manžel. ona tahle rejpavost není jen ženská záležitost :-)

[8]: S tónem hlasu pracuji v rodině velmi často :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama