JAK PODVRACET SPOTŘEBNÍ CIVILIZACI A JINÉ ÚVAHY

Paradox moudrosti

26. února 2016 v 18:00 |  Drobky pro mírné pobavení
Před poměrně dlouhým časem jsem četla knihu Paradox moudrosti od amerického neuropsychologa Elkhonona Goldberga, kterou přeložil František Koukolík.
Dozvěděla jsem se mnohé o funkcích mozku. O tom, jak postupně mozek dozrává a začínají mu fungovat evolučně nejmladší části, jako například centrum empatie. Jak může být mozek různě nemocný. Jak s věkem postupně chátrá a jak si my staří vybudujeme informační komplexy, což není nic jiného, než myšlení ve vyjetých kolejích a ztráta schopnosti vymyslet něco nového. Dočetla jsem se také, jak se tomu tréninkem mozku vyhnout.
Nicméně tohle všechno jsem skoro zapomněla. Co se mi ale do paměti vrylo, byla jedna věta, která svědčí o tom, že konkrétně s mým mozkem něco není v pořádku. Často mi ráno bzučí v hlavě jako výsměšný kolovrátek.
V části, která popisuje fyziologické funkce našeho mozku, mechanismy regenerace a podobně, Goldberg říká doslova: "Ráno vstaneme a cítíme se dobře."
Ne, můj mozek není v pořádku. Nepamatuji se, že bych ráno vstala a cítila se dobře. Jsem jako praštěná barákem. Pomalu sbírám svoje myšlenky. Vařím kakao a nevím, co do něj vlastně patří. Moje informační komplexy rozhodně nejsou v provozu. Nevím, jestli jsem si vzala lék, co ráno musím brát pravidelně. Pomaličku dávám dohromady svoje já několik hodin a někdy se mi to nepovede až do večera. Když na mě někdo mluví, odpovídám blbosti. Nerozumím.
Ale pozoruju, že v tom nejsem tak úplně sama. Moji blízcí taky nejsou po ránu nejbystřejší na světě. Dcera kouká u snídaně podlitýma očima žlučovitě na celý svět, zejména na mě, a nezdá se, že by se cítila dobře. Můj muž vpodstatě nemluví. Když něco pronese, obvykle by se to nedalo publikovat. Ani on se necítí dobře.
Velmi často si tak během našich šťastných snídaní na Goldberga vzpomenu a říkám si, jestli má mozek v pořádku on.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 26. února 2016 v 19:33 | Reagovat

Co k tomu říct? Léty si zvykneme na určitý stereotyp, který pokud netrénujeme jeho obměnu, se usadí a z jeho vyjetých kolejí se těžko dostáváme. Proto je tak důležité setkávání se s lidmi, nové podněty, kultura, hry, pohyb mimo dům, zvířátka a podobné aktivity. Taky dostatek spánku, protože nevyspaný člověk bez dostatku pohybu ráno ztuhlý, nevrlý. Navíc když si zvykne být mrzutý a nezdvořilý k vlastním, jako staří chlapi. I ti pupkatí - nezvednou se z gauče a potom jim to blbě tráví, mručí a není nic po nich. Pohyb je život! ;-)

2 Chudobka1970 Chudobka1970 | Web | 27. února 2016 v 15:33 | Reagovat

Neříkám, že to tak mám úplně každý den, ale k snídani obvykle sedám dobře naladěná, někdy s mužem i laškujeme. Nejlepší rána bývají ta zalitá sluníčkem nebo aspoň projasněná. :-D  :-D  :-D

3 Anidea Anidea | E-mail | Web | 27. února 2016 v 20:29 | Reagovat

[1]: Někdy se hýbám, hlavu se trénovat snažím, trochu se učím anglicky. Manželovi bořím informační komplexy. Máme totiž na stole dva hrníčky. Jeden hnědý na cukr a druhý... taky hnědý trochu jinak na sůl. Občas jejich obsahy vyměním. To bys koukala, jak jsou informační komplexy projeté a kolikrát si osladí polévku a osolí čaj, než se to naučí :-D

[2]: Tak možná nemáte v pořádku mozky :-D. My jsme geneticky všichni svými biorytmy sovy, no... Pozdě večer se vždycky cítívám nejlíp. Nechápu, proč mám jít spát a pak ráno nechápu, že mám vstávat.

4 Helena Helena | E-mail | Web | 28. února 2016 v 16:22 | Reagovat

Ono záleží, jak kdy. Zrovna dnes ráno jsem se probudila s hlavou nějak těžší. Přitom jsem spala jak dudek, což není tak často. :-) Vzpomínám na doby, kdy jsem tančila a každý den alespoń hodinku trénovala, ráno jsem byla vždycky jak rybička. A právě dnes jsem říkala Karlovi, že začnu znovu trénovat, prodýchávat se, cvičit a možná zkusit opět zapomenuté, zaprášené choreografie. :-)

5 Anidea Anidea | E-mail | Web | 28. února 2016 v 20:41 | Reagovat

[4]: To je moc zajímavá informace, že jsi tančila :-) Byla jsi baletka nebo tanečnice? Začít se hýbat je vždycky dobrý nápad. Kolik energie člověk vydá, tolik mu vesmír pošle. Čím víc člověk vydá, tím víc se mu obnovují energie a má pořád čerstvé. Když vydává velmi málo, většinu energií má zatuchlou a necítí se dobře. Škoda, že jsem takový lenoch a energie mám tudíž zatuchlé :-)

6 Helena Helena | E-mail | 28. února 2016 v 21:50 | Reagovat

[5]: Dělala jsem břišní tanec, kdepak baletka. :-D  :D Ale brala jsem to vážně a skutečně trénovala. :-)

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 29. února 2016 v 21:48 | Reagovat

[3]:Ale jestli jste sovy, pak máte mozky naprosto v pořádku - prostě nejste naladěni na ranní vstávání. :-D Naopak jste možná nejčilejší kolem půlnoci.
Ale se článkem a zejména se závěrem článku jsi mě pobavila.
Já třeba zjistila, že čím jsem starší, tím jsem nasranější na povinné vstávání do práce a případné přesčasy bez zaplacení. Teda ne že by mi to hrozilo, osm let jsem jela na osvč a objednávala si lidi většinou podle svého, a teď pár měsíců na pracáku, ale ranní vstávání jsem zažila, přesčasy bez zaplacení taky, a ta představa se mi opravdu ekluje. A opravdu i čím jsem starší, tím méně ty takzvanné povinnosti žeru.
TAkže se nedivím, že jste ráno nevyspaní, unavení a bez nálady. To nesouvisí s mozkem, ale obráceným biorytmem.
Navíc, trénování mozku jsi zmákla docela obstojně, ten nápad s podobnými hrníčky je opravdu záludný. :-D  :-D  :-D
A trocha pohybu není na škodu. I když já ten pohyb zatím plánuju a plánuju... :D

8 Anidea Anidea | E-mail | Web | 1. března 2016 v 11:50 | Reagovat

[7]: Taky jsem kdysi zažila časné vstávání do práce, už to bude 30 let a nezapomenu. Z postele jsem musela ve 4:40 a pak utíkala na vlak. Tehdy jsem se s prvním mužem odstěhovala na venkov, víš. Dost blbý nápad :-) Ale přesčasy jsem si mohla střádat a pak si je vybrat jako volno. Proč jsi sekla s OSVČ? (jestli je to moc osobní otázka, odpusť :-) )
Trénovat mozky je důležité a ještě lepší je se u toho dobře bavit. Když si třeba manžel osladí hranolky a pak si chce na konci oběda pro chuť jednu na vidličce osolit a znovu si jí osladí :-D Má to se mnou těžké se svými tuhými informačními komplexy.
Z pohybem mám taky problémy, zvláště v tomhle ročním období, kdy se mi fakt nechce vem. Musím trochu cvičit na páteř, teď mám pár týdnů výpadek z čiré  lenosti. Musím zase ihned, dnes, okamžitě začít :-D. Už mě pobolívají záda.

9 Van Vendy Van Vendy | Web | 8. března 2016 v 19:52 | Reagovat

[8]: S osvč to nešlo, vydělávala jsem půl roku jen na poplatky a zbytek jela z kontokorentu do mínusu. A hlavně, nerýsovala se ani možnost, že se počte objednaných klientů zvedne a ten mínus dorovnám. Byl to pád dolů a zabrzdila jsem asi deset metrů nad zemí, obrazně řečeno.
Nevím jestli byla chyba ve mě nebo v místě kde jsem pracovala nebo v době. Co slyším, tak jsem prý dobrá, tedy nešikovnost rukou to nemohla být-  takže jsem buď nezvládala marketing, tedy přilákat si klientelu, nebo jsem byla na blbém místě a jinde bych měla možná větší úspěch.Ale na takový experiment už jsem neměla peníze. A co se marketingu týče, zjistila jsem, že o dva měsíce dřív skončila stejně tak jedna moje známá, která byla hodně šikovná, co se i té prezentační části podnikání týkalo.
Teď se mi snad rýsuje práce, jestli to ještě někdo nějak neposere, měla bych nastoupit příští týden. Sice peníze nic moc, spíš nic než moc, ale zaase je to kousek od nás, takže ušetřím za dojíždění i za dojížděcí čas.
Ale ranní vstávání bude brutální. Nejpozději ve 4.10.
Naštěstí jsou tam i odpolední. :-)
Na bolavá záda doporučuji masáž :-D
Ale i cvičení určitě pomůže. To je prokázaný fakt. :-)

10 Anidea Anidea | E-mail | Web | 9. března 2016 v 22:37 | Reagovat

[9]: Doba je těžká. Zvláště, jestli jsi na to byla sama, to musel být nářez... Taky máme teďko horší časy. Válcují nás evropské dotace, na které dosáhnou velicí výrobci a my pak nemůžeme jejich cenám konkurovat. Taky nám přišla nabídka dotace. Že zaplatíme dva miliony (kde bychom je vzali) a nakoupili nové stroje. Ne, že bychom si mohli ty staré ještě dobré třeba repasovat. Další podmínky: utratit ty celé dva melouny mimo ČR v EU. A žádný z výrobků se nesmí prodat mimo ČR. Všechny jen doma a českým firmám. Dát vydělat jiným zemím a ony nedají vydělat nám. Za dva roky by pak, kdybychom všechno splnili, vrátili milion.
Třeba bys našla i sílu podnikat po práci a až klienti zase přijdou, z práce odejít?
4:10, jo? To je brutální. Ještě že to není úplně každý den... Kdysi jsem denně vstávala ve 4:40 a dodnes na to vzpomínám.

11 Van Vendy Van Vendy | Web | 11. března 2016 v 0:42 | Reagovat

[10]: To jsou teda divné podmínky. A hodně peněz. (i když, co je hodně peněz, záleží, jak v kterém oboru, pro někoho je milion běžná cena nebo investice).
Počítám, že po té dotaci nesáhnete. Zdá se, že je poněkud nevýhodná.
Jinak, proto podpoře českým firmám nic nemám, jen by to nemělo být postaveno na podmínkách buď-anebo.
Podnikání mám zatím stopnuto a uvidím, co bude. Možná si udělám nějaký přivýdělek k práci, ale na ofiicální podnikání fakt nemám. Pojištění se každým rokem zvyšuje, a mám pocit, že chtějí zvedat za každou cenu naprosto všchno, posledně ten hanebný nápad se zpoplatněním jističů, teď mě zaskočili s outůčkem, kde měnili tarifní balíčky (a zdražovali), takže jsem zrušila televizi (ale mám setopbox, takže kanály chytnu klasicky na anténu, jen nebudu mít hbo), a nechala jsem se udyndat na pevnou linku s voláním do všech mobilů zdarma (pevnou linku mám, jen jsem ji poslední roky nevyužívala a měla jsem přes ni televizi a mám net. No, cítím se trochu převálcovaná, ale uvidím co to dá.)
A jen čekám, kdy mě budou bombardovat z úrazového pojištění, abych zvedla měsíční taxu. Mě už to vážně začí ná vysírat, jak se nenápadně snaží měnit původní smlouvy a zvedat ceny. Ten nátlak už mi pije krev a myslím že jednou někoho vážně praštím.
Ale jedno ti řeknu - pokud ti někdo bude mluvit o výhodných cenách a snížení, je to lhář. Mě dnes rozchechtal jeden z outů, který mi vypočítal slevu na televizním balíčku, a díky téhle slevě bych platila čtyři stovky víc než dnes. Dobrý, že.
Fakt je to únavný. A pořád sledovat, jestli to náhodou nezmění, každý měsíc pročítat ty jejich vejšplechyt, jestli se pod tím neskrývá nějaké další finannční přehodnocení... fakt je to únavné.
No, ať se vám s tím podnikáním daří. Já už jsem si toho užila ažaž... :-?  :-?

12 Anidea Anidea | E-mail | Web | 11. března 2016 v 9:20 | Reagovat

[11]: Spousta věcí je dnes absurdní. Jako ty dotace. A předpisy. Třeba to s těmi kotli a dotacemi. Když si to někdo udělá sám a pak to jen nechá zrevidovat, zaplatí míň, než z dotací, kdy musí mít projekt a povinně firmu, která to udělá. A lidi chudáci stojí celou noc frontu, aby tu dotaci získali. Je to nedůstojné. Chápu Tě, že Tě všechno štve a že už nechceš živnosťák. Svět se fakt nějak zbláznil... Ti různí operátoři, to je taky často komedie.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama