JAK PODVRACET SPOTŘEBNÍ CIVILIZACI A JINÉ ÚVAHY

Zika na prodej

15. února 2016 v 8:00 |  Drobky pro mírné pobavení
Nedělám si srandu. Ziku si můžete koupit, stačí mít €599.
To si tak brouzdám po internetu a narazím na článek na stránkách Zvedavec.org. Není to zrovna záživné čtení, ale některé informace se mi zdály až přitažené za vlasy. Jakože byl virus uměle vyroben v roce 1947 a patent na něj vlastní Rockefellerova nadace. V posledních měsících jsem četla dost článků o Rockefellerech. Jak jsou oškliví a mají své dlouhé bohaté prsty za kdejakým průšvihem. Jak chtějí získat světovládu a jiné pomluvy. Všelijaké konspirační teorie. Ale nedalo mi to a klikla jsem na následující odkaz:

Dostala jsem se na tuto stránku:


Na stránce je opravdu jako vlastník patentu uvedena ta Rockefellerova nadace. Ale protože podle jiných zdrojů jsou to známí lidumilové, virus určitě používají jen k vývoji nových léků. Zajímavý je rok patentu 1947. Viry v té době už vědcům známí byli, ale případné genetické manipulace? Možná patent chrání Ziku, aby se naopak v jejím RNA nikdo nevrtal.
Ale trochu mě to rozhodilo. Že by svět byl trochu jiný, než si o něm myslím? Přes to jsem se zaradovala, že si virus můžu koupit. Trochu drahý, ale kolik běžně stojí viry, to nevím.
Zasnila jsem se, co bych s virem mohla udělat. Jako domácí mazlíček vhodný není, za ušima si ho nepodrbete.
Kdybych chtěla uškodit světu, pak bych musela řešit zásadní problémy: nemám komára. Pokud nemám komára, potřebuji mimořádně promiskuitního a ještě k tomu atraktivního člověka (aby měl se svou promiskuitou úspěch). Navíc bych ho musela přemluvit, aby se dal nakazit. Takového taky nemám. V posledních informacích o viru jsem se dočetla, že byl nalezen ve všech tělních tekutinách nakaženého. Musela bych se nakazit sama a pak slintat, kudy budu chodit. To se mi nechce.
Mohla bych se stát vyděračem a někde vyhrožovat rozšířením viru. A chtít výkupné jako hrom.
Je tu ale zásadní problém: nechce se mi škodit světu a nechci být vyděračem.
Ale mít doma v hermeticky uzavřené zkumavce takový slavný virus, to by se mi líbilo.
I klikla jsem na tlačítko "Add to card". Vyskočilo na mě tohle okno (Zika je tam dvakrát, uklikla jsem se. Stačil by mi jeden):


Na jednu stranu jsem se zaradovala, na druhou mě trochu zamrazilo. Šla jsem dál:


Tady jsem se na chvíli zastavila. Chtěli tu po mě vyplnit nějaká jejich čísla. Váhala jsem. Řádky jsem nechala prázdné a klikla na "Proceed to Checkout". Pustilo mě to k vytvoření registrace. Dál už jsem nešla. Říkám si, že by bylo správné - kdybych se registrovala - aby mě hned sebrali. Věřím, že by registrací prošli jen prověření odborníci nebo akreditované vědecké laboratoře, aby mohli vytvořit lék.
Když jsem to vzdala, trochu se mi ulevilo. Kdy tak jednoduše ušetříte €599? Stejně nevím, jak se má člověk starat o virus. Nakonec by mi určitě chcípl.
No jo. Jasně, že jsem si nemohla představovat, že někde na světě existuje nějaká bohulibá organizace, která se zdarma stará o sbírku všech možných patogenů a zasílá je na vyžádání jen dobře prověřeným vědcům, kteří zadarmo a z lásky k lidstvu vyvíjejí nové léky. Takže tenhle článek je vlastně úplně o ničem.
Ale tak si říkám, že získat virus Zika pro někoho, kdo to z lidstvem nemyslí dobře, někoho mocného a bohatého, pro vlády či armády, pro podivné tajné laboratoře vůbec nemusí být složité. Je podle mě evidentní, že ho někdo takový koupil. A měl i toho správného komára. Je to jen několik dnů, co jsem dokonce v České televizi viděla reportáž, jak Britská společnost Oxitec vypustila v Brazílii milióny geneticky modifikovaných komárů Aedes Aegypti. Měli prý pomoci vyhubit toho přírodního. Když to vidím, musím se ptát, co ti komáři měli dělat doopravdy. Anebo raději ne, raději se na nic ptát nechci.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 15. února 2016 v 10:54 | Reagovat

Dost dobrý článek. ;-) Mě by ovšem zajimalo, který kuliferda se postaral o to, že se ten virus jednoho krásného dne po 67 letech z ničeho nic sám od sebe zmodifikoval na lidi, když celá ta léta pro lidi patogenním nebyl.
Stejně jako se to před léty stalo s virem HIV, virem prasečí chřipky a virem ptačí chřipky.
Virus se totiž ze své biologické podstaty nemůže jen tak zmodifikovat, aby se stal patogenním pro jiný živočišný druh, neboť se ve skutečnosti jedná pouze o spirálu DNA nebo RNA .
Jeho patogennost pro určitý druh organizmu je totiž daná genetickou informací v jeho genetické databázi. A ta ze může změnit pouze tím, že ji někdo uměle upraví, nikoliv sama od sebe.
Stejně jako před několika lety jeden holandský vědec modifikoval virus ptačí chřipky natolik, že už se může přenášet i kapénkovou infekcí a nikoliv jen pozřením infikovaného živočicha, jako tomu bylo doposud. Prý to udělal z výzkumných důvodů.
Tenkrát se proti tomu ze stran veřejnosti zvedla dosti silná nevole. Jenže to časem utichlo. Ale modifikovaný virus ptačí chřipky už je na světě a někde v tichu laboratoří čeká na svůj slavný "comming out". ;-)

2 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 15. února 2016 v 13:20 | Reagovat

Nejdřív mě napadlo, jestli jsi nenanrazila a hoax, ale pak jsem si přečetla Malkielův komentář a zamrazilo mě v zádech...

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 15. února 2016 v 13:44 | Reagovat

Jsou to věci pod sluncem! Věřím nevěřím - prověřit nedokážu, tak to nechám médiím. Ta tuto "informaci" stejně buď vypíchnou nebo potlačí. Nic nenadělám - já ani ty ani vy ;-)

4 Anidea Anidea | E-mail | Web | 15. února 2016 v 16:26 | Reagovat

[1]: To by si měla pořešit ta Rocfellerova nadace. Má na virus patent a tak se jí do něj nemá někdo co vrtat.

[2]: a [3]: Moje vlastní macecha je lékařka. Ta ty stránky s virem proklikala a říkala, že jsou pravé. A říkala, kde jsem si jako představovala, že vědci berou biologický materiál pro svoje výzkumy.

5 L. L. | Web | 15. února 2016 v 18:41 | Reagovat

Proč si myslíš, že by jej někdo, kdo chce vytvořit biologickou zbraň (pro což se tenhle virus naprosto nehodí, ale to je jedno) kupoval tak, aby musel projít přes všechny kontrolní mechanismy, když by sis jej mohl sám izolovat? Takhle se přes internet prodávají všechny možné mikroorganismy a chemikálie, většinou opravdu pro potřeby vědců na výrobu léků a pro výzkum.

[1]: Kde jsi přišel na to, že se DNA (nebo tady spíš RNA) nemůže měnit? :) Jak by pak mohla probíhat evoluce u mikroorganismů? U virů je ten problém, že se během několika málo let vystřídá dost velké množství generací, takže u nich máme možnost pozorovat evoluci na vlastní oči. Nebo si myslíš, že i španělská chřipka v roce 1918 vznikla v laboratoři? V té době sotva věděli co je to virus.

6 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 15. února 2016 v 21:52 | Reagovat

[5]: Tzv. "španělská chřipka" byla ovšem zcela obyčejným a nejběžnějším chřipkovým sezónním virem A, podtypu H1N1, kterým se každoročně na celém světě nakazí desítky milionů lidí. A naprostá většina z těchto nakažených se z toho dostane vypocením v posteli.
Vysoká úmrtnost na španělskou chřipku byla způsobena především tím, že končila světová válka, většina populace byla podvyživená, měli nedostatek vitamínů, vysoká koncentrace vojáků v otřesných hygienických podmínkách a bez základní zdravotní péče. Takový voják, spící v bahně, v dešti či v mrazu v zákopech na západní frontě, těžko mohl tuto sezónní chřipku přežít. Zejména pokud trpěl nedostatkem potravin, tekutin a navíc měl třeba ještě úplavici.
K masívnímu rozšíření této chřipky též výrazně napomohlo ukončení války a návrat demobilizovaných vojáků do jejich domovů rozesetých po celém světě. Proto se tato chřipka rozšířila i do takových končin, jako jsou tichomořské ostrovy, kde lidé do té doby chřipku prakticky nepoznali, proto měli proti ní velmi nízkou přirozenou obranyschopnost a padali jako mouchy.

7 Anidea Anidea | E-mail | Web | 15. února 2016 v 22:29 | Reagovat

[5]: Ale já si to nemyslím. Píšu to v článku.

8 L. L. | Web | 15. února 2016 v 22:45 | Reagovat

[6]:No, ne úplně. Vědci dodnes nemají úplně jasno, jak přesně ten virus vznikl, základem sice byla H1N1, ale uvádí se, že pravděpodobně zmutoval tak, že si část RNA vyměnil s nějakým virem chřipky, který se vyskytuje u ptáků. Samozřejmě že ta úmrtnost by nebyla tak vysoká, kdyby tehdy nebylo po válce, ale stejně ten virus nebyl úplně obyčejný, už třeba pro to, že nejvíce zabíjel mezi mladým lidmi s nejsilnějším imunitním systémem, proto se právě odhaduje, že tenhle druh viru vyvolával autoimunitní reakci, která pak byla smrtelná.

9 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 16. února 2016 v 1:09 | Reagovat

[8]: Jsi dobrým opisovačem z Wikipedie. ;-)  :D

10 L. L. | Web | 16. února 2016 v 22:56 | Reagovat

[9]: No a není nakonec lepší se na to téma pořádně podívat na wikipedii a něco o něm zjistit (jo, protože ani já nevím, jak přesně ten virus vzniknul, přesně od toho tady ta wikipedie je :)), než stavět argumentaci na vlastních domněnkách, které jsou ale bohužel nesprávné? :)

11 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 17. února 2016 v 15:05 | Reagovat

[10]: Kde se v tobě bere jistota, že zrovna moje domněnky jsou nesprávné? Osvítila tě Prozřetelnost, jsi děd Vševěd nebo dokonce Mirek Dušín.? ;-)  :D
Opírat se o jakási vědecká tvrzení, může být totiž značně ošídné. Je to jen pár set let nazpátek, kdy významní vědci tvrdili, že je země placatá a Slunce obíhá okolo ní. V devatenáctém století významné lékařské kapacity zase skálopevně tvrdily, že před operací není nutné si mýt ruce. Stejně jako jiní významní vědci skálopevně trvali na tom, že nemůže létat nic, co je těžší než vzduch.;-)
Asi neexistuje žádný jiný z oborů lidské činnosti, který by se mýlil tak často, jako právě věda. ;-)

12 L. L. | Web | 18. února 2016 v 15:14 | Reagovat

[11]: Ona je to docela dobrá otázka, proč věřit vědě. Všechny vědecké objevy musí být publikovány ve vědeckých časopisech, jejichž kvalita se vyhodnocuje pomocí citovanosti a scientometrických metod, samozřejmě čím vyšší je kvalita časopisu, tím těžší je v něm publikovat. Každý článek v takovém časopise musí projít peer review, kde si vydavatelství najímá odborníky na danou problematiku, kteří článek a jeho závěry vyhodnotí, zjistí, jestli byly použity vhodné metody výzkumu, jestli jsou závěry článku jednoznačné a jestli nejsou chyby v postupu jejich práce. Všeobecně ty kritéria pro přijetí do uznávaných časopisů jsou velice náročná a stoupají s impact faktorem časopisu, a tyhle kontrolní mechanismy jsou celkem dobrou zárukou, že výsledky dávají smysl a dají se z nich vyvodit nějaké závěry.

Samozřejmě, že dřív toho lidé o světě nevěděli tolik co dnes a vyvozovali z toho chybné závěry, které byly postupně napravovány, tomu se říká pokrok.

A teď, když už jsi zpochybnil vědu, mi určitě předvedeš skálopevné argumenty, které tě vedou k tomu, že tvoje domněnky, hlavně ty z prvního komentáře jsou správné. Nebo ne?

13 Malkiel Malkiel | E-mail | Web | 18. února 2016 v 21:36 | Reagovat

[12]: Já rozhodně nezpochybňuji vědu jako takovou. Jen jsem poznamenal, že se vědci dosti často mýlí. A právě medicína je jedním z oborů, kde dochází k omylům dosti často, protože tam se pracuje z mnoha neznámými.
Jen se musím smát představám některých lidí, jak my jsme teď skoro dokonalí a už víme téměř všechno. Stejně jako si to mysleli vědci před nějakými třemi sty lety.
No, a za nějakých třista let se nám budou naši vzdálení potomci vysmívat, jací jsme my byli blbci a jak jsme oproti nim věděli úplně kulový a jak chybné byly naše vědecké závěry. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama