JAK PODVRACET SPOTŘEBNÍ CIVILIZACI A JINÉ ÚVAHY

Krecht

17. března 2016 v 18:00 |  Kutilství a tak
Jestlipak víte, co to je, takový krecht? Většina z vás to jistě ví, ale pro ty, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali: krecht je takový hrobeček na brambory a tak. Něco jako sklípek.
Vloni v říjnu jsem měla přednášku na Akademii soběstačnosti. Pan zřizovatel mě vyzval, abych přednášela konkrétně o krechtech. Že prý lidé tuší, ale přesně nevědí. Přede mnou se tohoto tématu dotkli i ostatní přednášející a já zjistila, že co člověk, to názor, jak má správný krecht vypadat. Čím se má izolovat, jestli má být větraný nebo nevětraný a tak. Teoretické úvahy doprovázené historickými rytinami promítanými projektorem na plátno.

Teoretických znalostí o krechtech moc nemám, ale pamatuji krecht mého pradědečka, který byl vykopaný pod ořechem a fungoval. Pradědečka považuju v tomto směru za autoritu, protože pocházel z malého statku, kde rodina žila zřejmě po staletí jakožto samozásobitelé a krecht měli prověřený. Tak jsem o něm povídala. Pan zřizovatel Akademie soběstačnosti vyvěsil sestřih mojí přednášky na Youtube a nedávno jsem koukala, že si to lidé sem tam pouštějí a že je možná o krechty trochu zájmu a tak mě napadlo, že bych to mohla napsat i sem, na blog.
Takže konec řečí, co je přesně ten krecht a proč ho mít?
Krecht je jáma vykopaná na zahradě určená k uchovávání potravin, především brambor a kořenové zeleniny. On jim totiž sklep, kde se uchovávají nejčastěji, ve skutečnosti moc nesvědčí. Svědčí jim být ve svém přirozeném prostředí, to jest pod zemí.

Průřez krechtem:


Než se pustíme do práce, zvážíme velikost. Hloubka je daná. Musí být těch 120 cm, což je podle ČSN v našich končinách nezámrzná hloubka. Kdybychom vykopali jámu mělčí, potraviny by nám v ní zmrzly. Šířku zvážíme takovou, abychom, když klečíme v zimě v bahně s hlavou dolů na okraji jámy a natahujeme se pro brambory, dosáhli doprostřed. Do krechtů se neleze. A délku zvolíme podle množství potravin, které budeme uchovávat. Nebo podle toho, co si myslíme, že zvládneme vykopat.
Dobře zvážíme umístění. Někde, kde není spodní moc voda blízko pod povrchem, abychom místo krechtu neměli malý bazének. Vhodný je například i mírný svah.
Na dno vykopané jámy naskládáme vrstvu větších kamenů. Když nám na podzim nebo v zimě hodně prší nebo taje sníh, může se do krechtu stáhnout voda. Tak aby se nám brambory nepotopily. Na kameny položíme vrstvu slámy. Dobře saje vlhkost.
Pak už můžeme skládat zásoby. Krecht je velmi vhodný k uložení brambor a kořenové zeleniny. Pro brambory určené na sadbu je ideální. Staří Římané tam skladovali hlávky zelí, neboť neznali jeho nakládání a kysání. V tomto případě se nedá říct "již staří Římané...", kysané zelí přinesli do našich zemí již staří Tataři.
Do krechtu nepatří jablka, neboť by pak chutnala jako brambory.
Pak si připravíme víko. Ztlučeme z prken desku o něco větší než je jáma a na spodní stranu upevníme snopy slámy. Sláma je přírodní duté vlákno a má velmi dobré izolační vlastnosti. Výrobci moderních dutých vlákem se u slámy inspirovali.
Desku položíme na jámu a navrch naskládáme vrstvu klestí. Klestí jsou smrkové větvičky. Když se nám nechce do lesa pro klestí, použijeme drny, keré jsme si dali stranou, když jsme krecht začínali kopat. Tento způsob funguje i jako maskování před zloději. Krecht zakrytý vrstvou drnů je hůře rozpoznatelný. Příroda někdy dodá další přirozenou izolační vrstvu, a to sníh. V krechtu je pak stabilní mikroklima, asi jako v hrobě.
Z výše uvedeného vidíme, že krecht není místo, kam bychom si denně lezli pro mrkvičku do polívky nebo pro pár brambor k obědu. Pradědeček ho otevíral tak jednou za měsíc a vždycky si domů bral množství potravin, které potřeboval. Nelezl tam, když byl velký mráz.
Kdybychom náhodou chtěli uchovávat obilí, pak postupujeme úplně stejně, ale dřív, než začneme tvořit vrstvu kamenů, rozděláme v jámě mohutný oheň a udržujeme ho vydatně po dobu nejméně 7 hodin. Stěny se zpevní.
Na přednášce se mě posluchači ptali, co jako myši. Musela jsem říct, že si nepamatuji, že by s nimi měl pradědeček potíže a nějak to řešil... Možná tam nelezly a nebo ho neštvaly.

Pro zájemce: tady je sestřih mojí přednášky. Vlastně nevím, co tam všechno povídám. Abych pravdu řekla, nikdy jsem si to nepustila, neměla jsem odvahu se na sebe koukat. Celá přednáška je tady, ale je placená. Za to nemůžu...

Tags: uchovávání potravin v krechtu, skladování potravin, domácí hospodářství, brambory, zahrada, preppers
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Van Vendy Van Vendy | Web | 18. března 2016 v 0:36 | Reagovat

Tohle bylo opravdu zajímavé, popis i nákres. A pravda, oddělávat pracně svrchní zakrytí není praktické pro každodenní vybírání potravin - ale pokud se zajde do "krechtu" jednou za měsíc, pak je to v pohodě.
Asi se fakt po tvé knížce podívám. Jestli tam máš další podobné návody jako ten dnešní, může být opravdu zajímavá.
Trochu jsem si při čtení vybavila jednu knihu - Dobrodružnou stezkou. Tam byly zábavně popisnou formou různé návody na přežití v přírodě. Vlastně něco jako přírůčka pro zálesáky. 8-)

2 Pröfa Pröfa | 18. března 2016 v 1:07 | Reagovat

Dovoluji si vnést trochu zmatku do problematiky budování funkčního krechtu. Dle obrázku by těsně pod záklopem uložené produkty za nepřízniých klimatických podmínek pravděpodobně zmrzly. Nezámrzná houbka je pro naše kraje paušálně stanovena na 150 cm. Ale pozor, je to hloubka k povrchu toho, co nemá zmrznout, nebo zamrznout. Příklad: Nezámrzná hlubka pro položení vodovodního potrubí je 150 cm, ale k vrchu potrubí! A to ta voda v potrubí proudí, tedy i hůře zamrzá. Při profilu potrubí třeba 200 mm a tlouštce pískového lože 100 mm bude hloubka výkopu 180 cm Na druhou stranu je tato hloubka stanovena pro teploty kolem -15 stupňů C. Nezámrzná hloubka závisí také na složení horniny ve které budeme krecht kopat. V desítkách centimetrů by bylo možné se lišit při provádění v pískových, hlinitopískových, tvrších hlinách atd., protože rozdílné skladby mají rozdílné izolační vlastnosti, ale to pro hloubku průměrného krechtu není třeba zohledňovat. Bezpečná hloubka by tedy měla být min. 130 až 150cm k povrchu skladovaných produktů, za předpokladu, že nebudou dlouho mrazy kolem zmíněných -15.
Ze zkušonosi vím, že v krechtu je možno skladovat i zimní odrůdy jablek, ale ta musí být rozložena na regálech, které postavíme kolem stěn. Nikoli tedy nasypaná v bednách. Čas od času provedeme kontrolu a případně nahnilá jablka odstraníme. Vrch nejhornější police by neměl být výše než těch 130cm. Zde se již neobejdeme bez žebříčku. Ostatní provedení ponechte dle výše uvedeného článku.

3 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 18. března 2016 v 1:14 | Reagovat

Já to vím, četla jsem totiž tvoji bezva knížku Jak přežít konec civilizace :-D Podívala jsem se na ukázku tvé přednášky. Je to paráda. Jsi holka moc šikovná :-D

4 Helena Helena | E-mail | Web | 18. března 2016 v 8:40 | Reagovat

Anideo, to jsou moc užitečné rady, krecht asi stavět nebudeme, protože bydlíme u řeky a hladina spodní vody a povodně by mohly celé úsilí zhatit, přesto ti děkuji za názornou ukázku, dala sis s tím práci. :-)Ke komentáři číslo 2 musím napsat, že tvůj krecht obstojí i v silných mrazech, krechty se dělají i v malých sklenících a zelenina zásobuje rodinu celou zimu, do - 2-3 stupńů stačí přikrýt kartonem, když mrazy přitvrdí, zavře se skleněné okno shora, a při mrazech -15 stupńů se položí na kartón koberec a okno nahoře se zavře, když ještě napadne sníh, je to krásně v teploučku. :-)Tady ukázka, je to sice v němčině, ale alespoń pro představu, od 37,5 min. :<iframe width="640" height="360" src="https://www.youtube.com/embed/r1x681ozhZs?list=PLNgCf3ZEioUEDM7HBy0-ChGFzeFf4qsM7"; frameborder="0" allowfullscreen></iframe>

5 Intuice Intuice | E-mail | Web | 19. března 2016 v 9:38 | Reagovat

Zajímavé. Neznám. Ale nevyužiju, jsem v paneláčku. :-)

6 Anidea Anidea | E-mail | Web | 19. března 2016 v 10:44 | Reagovat

[1]: :-) Když si knížku pořídíš, uděláš mi radost. Psala jsem jí proto, aby lidi znali staré způsoby hospodaření a tak, víš, kdyby se něco stalo, tak aby si uměli poradit. Chtěla jsem tak zachránit svět :-D Je to o přežití na venkově :-)

[2]: Ono to není třeba brát tak vážně. V dnešní době si krecht rozhodne pořídit nějaký inženýr, který se rozhodl odejít z města. Má pasívní dům s rekuperací, topí tepelným čerpadlem, vodu ohřívá sluncem a když bude chtít krecht, tak prostuduje historické materiály, nové normy a pak postaví nejlepší krecht na světě. Nakonec o něm napíše knihu. Aby nedošlo k omylu, já se neposmívám. Je jen taková doba a skoro nikdo jiný tyhle způsoby jako třeba krecht nepoužije.

[3]: Dík :-) Vidělas, jak se mi třese hlas?

[4]: Milá Heleno, díky moc za video. Sice jsem mu nerozuměla, ale skladba pěstovaných rostlin a další péče je alespoň částečně srozumitelná z obrazu. Moc doporučuju ostatním čtenářům ke zhlédnutí :-)
Tenhle krecht funguje. Můj pradědeček ho měl mnoho a mnoho let pod ořechem. Kdyby se mu neosvědčil, nepoužíval by ho :-)

[5]: Můžeš si ho vykopat a zamaskovat na place pod okny a pak se tam v noci plížit pro brambory, aby Tě nikdo neviděl :-D

7 Prófa Prófa | 20. března 2016 v 2:47 | Reagovat

V poznámce 2 máš úplnou pravdu. Inženýr si poradí ve smyslu jak píšeš a lidé na vesnici mají svoje letité zkušenosti a tak jim to bude asi fungovat také. A lufťáci se doptají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama